V Archeoskanzenu Modrá se neprochází mezi vitrínami, ale přímo opevněným sídlištěm, jehož podoba vychází z poznatků o Velké Moravě. Za hradbami jsou obytné domy, dílny i hospodářské stavby a také paláce spojované s knížecím a církevním prostředím. Různé části areálu přibližují, jak odlišný mohl být život vládnoucích vrstev, řemeslníků a ostatních obyvatel.
Podoba sídliště složená z archeologických nálezů
Skanzen na okraji Modré není kopií jediné konkrétní osady. Představuje model opevněného sídliště středního Pomoraví, který archeologové a tvůrci sestavili podle výzkumů v Modré i dalších lokalitách Uherskohradišťska, zejména ve Starém Městě a Uherském Hradišti.
Stavby přitom nevznikly jen jako dekorace. Jejich rozměry, podoba a část vybavení navazují na konkrétní archeologické nálezy. Přímo v areálu je také k vidění obilní jáma s vypálenými stěnami, která se dochovala na místě, kde byla objevena.
Areál začali budovat na začátku roku 2003 a veřejnosti se otevřel v červnu 2004. Během prohlídky se dá sledovat, jak vedle sebe fungovalo bydlení, skladování zásob a výroba. Řemeslné zázemí připomínají práce s kovem, textilem, keramikou i dalšími materiály.
Stopy osídlení vedou dál než k Velké Moravě
Dějiny Modré se neomezují na 9. století. Lokalita má polykulturní charakter a její osídlení předcházelo období Velké Moravy. V roce 1997 objevil tým vedený Luďkem Galuškou zhruba 60 metrů západně od základů zdejšího kostela nejprve objekty keltského a poté velkomoravského sídliště.
Kostel patří k důležitým bodům zdejšího příběhu. Archeologické výzkumy v Modré začaly už v roce 1911 a Vilém Hrubý tu později odkryl 36 kostrových hrobů. Podle současného výkladu pochází kostel z velkomoravské doby, konkrétně z přelomu 8. a 9. století. Jeho zasvěcení svatému Janu se uvádí jako pravděpodobné, nikoli jako jistě potvrzený údaj.
Osídlení v této oblasti pokračovalo také po zániku Velké Moravy, až do začátku 13. století. V té době přišli do regionu cisterciáčtí mniši a založili klášter v místech dnešního Velehradu.
Od obytné chaty k řemeslným ukázkám
Jedním z konkrétních nálezů, které pomáhají skládat obraz každodennosti, je částečně zahloubená chata prozkoumaná Slováckým muzeem v roce 2009. Nálezy přeslenů, kostěných jehel a dalších předmětů naznačily, že souvisela s výrobou textilu. Zpočátku mohla sloužit zároveň k bydlení i práci, později patrně fungovala už jen jako dílna.
V areálu se konají také programy s ukázkami řemesel. Podle aktuální nabídky se návštěvníci mohou setkat například s keramikou, kovářstvím, pečením, tkaním, lukostřelbou nebo výrobou šperků. Při podobných ukázkách je dobře vidět, kolik ruční práce a dovednosti vyžadovala výroba běžných předmětů.
Klenotnice ukazuje dochované předměty
Na rekonstrukce v archeoskanzenu navazuje Klenotnice Velké Moravy, otevřená v červnu 2024. Podzemní prostor má kruhový půdorys o průměru 20 metrů a návštěvníci do něj sestupují po obvodové rampě. Uprostřed je dvanáct válcových vitrín s archeologickými nálezy a rekonstrukcemi.
V roce 2026 se expozice věnuje dvěma tématům: elitám Velké Moravy a křesťanství. Obsahuje originální předměty z 9. století i vědecké repliky šperků, součástí oděvu, zbraní a jezdecké výbavy. Prohlídka trvá přibližně 45 minut a její kapacita je omezená.
Co spojit s výletem do Modré
Modrá leží v části Uherskohradišťska, kde je v dosahu několik dalších výletních cílů. Návštěvu archeoskanzenu lze spojit s velehradskou bazilikou, Živou vodou Modrá nebo Centrem slováckých tradic. V okolí jsou také hrad Buchlov a zámek Buchlovice.
Pozornost si zaslouží i vinohrad v areálu. Rostou v něm staré odrůdy révy, které byly známé už ve středověku: Červenošpičák, Mlynářka, Tramín bílý a Muškát žlutý.