Klamorna leží na pískovcové ostrožně jižně od hradiště Hrada a patří k nejzajímavějším archeologickým místům v okolí Mnichova Hradiště. Na místě neuvidíte zachované paláce ani běžně přístupné hradní prostory. Terénní pozůstatky opevnění, skalní relikty a okolní vyhlídky ale nabízejí působivý cíl pro výlet Příhrazskými skalami.
Klamorna s Hradou tvořily zřejmě jeden celek
Klamorna se nachází v katastru Dneboha, asi 800 metrů severozápadně od vrcholu Mužský. Její původní plocha dosahovala přibližně jednoho hektaru. Od většího návrší Hrada ji odděluje úzká šíje s příčným valem. Ten je široký zhruba sedm metrů a na některých místech přesahuje výšku dvou metrů.
Samotná Hrada zabírá oválné návrší o rozloze přibližně 15 hektarů. Na východě, kde byl přístup pro případné útočníky nejsnazší, se dochoval val dlouhý asi 250 metrů. Jeho šířka se pohybuje mezi dvěma a pěti metry a místy dosahuje výšky kolem dvou metrů.
Archeologové předpokládají, že Klamorna a Hrada představovaly v 9. století a na začátku 10. století společný opevněný areál. Po zániku hradiště Hrada mohla Klamorna ještě po určitou část 10. století sloužit samostatně. Tento výklad vychází z archeologických nálezů, nikoli z písemných zpráv.
Příběh začal už v pravěku
Historie lokality je mnohem starší než její středověké opevnění. Hrada i Klamorna byly osídlené už v neolitu. Nálezy z celého areálu dokládají také přítomnost lidí v době bronzové a železné, v období stěhování národů i v raném středověku.
Valy, které lze v krajině sledovat dnes, jsou podle památkového katalogu pozůstatkem raně středověkého opevnění vystavěného na starší pravěké hradbě. Klamorna proto představuje polykulturní sídelní areál, kde se v různých obdobích měnilo využití prostoru i podoba opevnění. Ve starší literatuře se objevují také názvy Hrádek a Starohradí.
Skalní hrádek se nedochoval v běžné podobě
Na Klamorně ve středověku stával skalní hrádek, z něhož dnes zůstaly především archeologické stopy. Pískovcová ostrožna ukazuje, jak byl prostor využit a opevněn, většina původních staveb se však nedochovala. Místo je proto přesnější chápat jako soubor reliktů než jako klasickou hradní zříceninu.
Písemné prameny o přesném účelu Klamorny mnoho neříkají. Společně s Hradou mohla sloužit jako chráněné útočiště nebo kontrolovaný opevněný prostor. Nelze ji ale bez výhrad označovat za předsunuté opevnění Drábských světniček. Klamorna, Hrada a Drábské světničky jsou samostatné polohy v rámci širšího historického a archeologického areálu.
Jak se ke Klamorně vydat
Klamorna leží na červeně značené trase Zlaté stezky Českého ráje. Jedna z přístupových variant vede od Drábských světniček směrem k Píčovu statku, přičemž z plošiny Hrada se odbočuje ke Klamorně. Výchozím místem může být Dneboh nebo parkoviště v lokalitě Dneboh-Kavčina. Mnichovo Hradiště uvádí také okruh přes Píčův statek, Klamornu, Hradu a Drábské světničky.
Výlet kombinuje návštěvu archeologických památek s krajinou Příhrazských skal. Z okolních plošin se otevírají výhledy do Českého ráje a trasa prochází pískovcovým terénem, místy po úzkých cestách a šíjích. Hodí se proto pevná obuv a zvýšená opatrnost.
Podle bezpečnostní situace může být uzavřen vnitřní okruh Drábských světniček, zatímco značené cesty a okolní vyhlídky zpravidla zůstávají přístupné. Celý areál je archeologicky chráněný, takže je nutné držet se značení, nezasahovat do valů ani skalních reliktů a respektovat ochranu přírody.