Drábské světničky leží na okraji planiny Hrada v katastru Dneboha, místní části obce Boseň, zhruba čtyři kilometry východně od Mnichova Hradiště. Návštěvníky sem přitahují pozůstatky neobvyklého skalního hradu i výhledy na krajinu Českého ráje. Samotný areál je však k 2. září 2026 uzavřený kvůli náročné obnově.
Skalní pevnost propojená dřevěnými cestami
Hrad nestál na kamenných hradbách a neměl klasické nádvoří ani věž. Jeho přirozenou obranou bylo sedm pískovcových skalních bloků, oddělených hlubokými štěrbinami a přístupných jen po úzkých cestách. Jednotlivé části kdysi spojovaly dřevěné můstky a schodiště. Z těchto konstrukcí se dochovaly hlavně vysekané otvory a kapsy ve skále.
V pískovci je dodnes patrných 18 místností, z nichž některé jsou zachované jen zčásti. Na vrcholových plošinách lze najít také stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích. Podobu hradu doplňovaly palisády, lávky a schodiště; půdorys dřevěných objektů odborníci odvozují právě z otvorů ve skalách.
Písemné zprávy, které by spolehlivě určily vznik hradu nebo jeho majitele, se nedochovaly. Poznatky o jeho vývoji proto vycházejí zejména z archeologických nálezů a stavebních stop, které se srovnávají s jinými skalními hrady. Nejasná je také funkce prostoru označovaného jako skalní kaple. Mohl sloužit jako kaple, kostel či modlitebna, jisté určení ale zatím nemá.
Krajina s mnohem starší minulostí
Okolí Drábských světniček bylo využíváno dávno před vznikem středověkého hradu. Archeologické nálezy dokládají osídlení širší planiny Hrada a Příhrazských skal už ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Lidé zde pobývali také v dalších pravěkých obdobích, v době bronzové i v raném středověku. Z toho ale nevyplývá, že samotný skalní hrad byl nepřetržitě obýván po tisíce let.
Planina Hrada sousedí s vrchem Mužský a leží v krajině Příhrazských skal. Pískovcové partie dosahují výšky až 177 metrů. Rozsáhlé skalní město tvoří kaňony, soutěsky a 178 skalních věží a okrajových masivů. Mezi jeho výrazná místa patří Studený průchod a skála Kobyla.
Z vyhlídek se při dobré viditelnosti otevírá pohled na Pojizeří a Český ráj. Výhledy směřují k Ralsku, Ještědu, Lužickým horám, Kozákovu, Troskám i hradu Kost.
Uzavírka kvůli obnově a ochraně sokola
Dlouhodobý tlak návštěvníků, eroze a vandalismus přivedly památku do kritického stavu. Záchranné práce začaly v září 2025. Zahrnují úpravu tras a opravu zábradlí, vzniknout mají také nová ocelovo-dřevěná schodiště, lávky, chodníky a rampy. Poškozená místa se mají doplnit umělým kamenem a některé svahy lokálně stabilizovat.
Znovuotevření se očekává přibližně na přelomu září a října 2026, termín se ale může změnit. Uzavírka souvisí také s ochranou hnízdícího sokola stěhovavého. Zábrany proto není vhodné obcházet a je třeba respektovat omezení pohybu i lezení.
Jedním z výchozích míst bývá parkoviště Dneboh–Kavčina, odkud vede modrá značka. Cesta k areálu je krátká, zato poměrně strmá. Trasy v Příhrazských skalách mohou zahrnovat schody, žebříky a úzké průchody, takže se nehodí pro kočárky ani pro lidi s omezenou pohyblivostí. Během uzavírky lze navštívit Muzeum města Mnichovo Hradiště, kde jsou vystavené modely skalního útvaru i pravděpodobné středověké podoby hradu.
Zastávka na Zlaté stezce Českého ráje
Drábské světničky jsou součástí Zlaté stezky Českého ráje. Přibližně dvaadvacetikilometrový úsek vede z Mnichova Hradiště přes Valečov, Drábské světničky, Krásnou vyhlídku, Příhrazy a Srbsko až k hradu Kost. Trasu lze projít jako celek nebo zvolit kratší výlet; během uzavírky je nutné řídit se značením v terénu a respektovat uzavřené úseky.
Skalní areál se nachází v chráněné krajinné oblasti Český ráj, v přírodní rezervaci Příhrazské skály a zároveň v evropsky významné lokalitě Natura 2000.