Na vrchol Řípu vedou čtyři značené trasy a cílem je románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha. Hora leží u obce Mnetěš na Litoměřicku a zvedá se o více než dvě stě metrů nad okolní rovinatou krajinu. Dosahuje výšky přibližně 456 až 459 metrů nad mořem a její osamělá silueta je vidět z velké části Podřipska, oblasti mezi Labem, Vltavou a Ohří.
Snazší přístup vede od severu z obce Rovné, kde stezka začíná u placeného odstavného parkoviště. Trasa bývá vhodná také pro rodiny s kočárkem, zvlášť při návratu stejnou cestou. Z Mnetěše stoupá jižní přístup; parkování v obci je omezené podle aktuálního režimu. Jižní trasy z Mnetěše, Vražkova a Ctiněvsi mají v závěru výraznější převýšení.
Rotunda s dlouhou, ne zcela jasnou historií
Na vrcholu stojí kostel, který je spolu s horou národní kulturní památkou. Nejde jen o historickou stavbu: konají se tu bohoslužby, svatby, křty, pohřby i koncerty. Při obřadech není možné rotundu prohlížet a její otevírací doba se mění podle sezony.
První písemná zpráva o svatyni pochází z roku 1126. Podle tradice ji tehdy nechal obnovit kníže Soběslav I. a vysvětil olomoucký biskup Jindřich Zdík. Obnova se obvykle spojuje s vítězstvím nad vojskem německého krále Lothara III. v bitvě u Chlumce, dobové zprávy však přímou souvislost nepotvrzují.
Rotunda je postavená z opukových kvádříků a tvoří ji podkovovitá apsida a válcová věž na západní straně. Ani její původní zasvěcení není jisté: svatý Vojtěch je s ní doložen ve 13. století, zatímco svatý Jiří se v pramenech objevuje až na začátku 16. století. Věž není rozhlednou a návštěvníkům výhled nenabízí.
Praotec Čech a hora národního obrození
Říp se v české kulturní paměti pojí s pověstí o praotci Čechovi. Ten měl z vrcholu spatřit zemi, kde se jeho lid usadí. Příběh patří k základním českým národním mýtům a jeho nejstarší písemné zachycení se spojuje s Kosmovou Kronikou Čechů. Historické prameny ale příchod praotce Čecha nepotvrzují.
V 19. století získala hora další význam jako místo poutí, politických shromáždění a táborů lidu. Národní obrození v ní našlo symbol české země a společné minulosti. S Řípem souvisí také stavba Národního divadla: v roce 1868 byl z místního čediče vylomen jeden z jeho základních kamenů.
Vyhlídky a sopečný původ
Okružní cesta u vrcholu míjí několik vyhlídek. Z Roudnické je vidět směrem k Roudnici nad Labem a Českému středohoří, Mělnická obrací pohled ke Kokořínsku a Pražská ke středním Čechám a Praze. Značení uvádí také vyhlídku Českého středohoří. Rozhled se mění s počasím, dohledností i okolní vegetací; za příznivých podmínek se mohou v dálce ukázat například Ještěd, Krkonoše nebo Praha.
Z vrcholu je dobře patrný kontrast mezi malou horou a širokou rovinou, která ji obklopuje. Výhled z vrcholu dnes místy omezuje vzrostlá vegetace. Kruhový pohled na krajinu proto přibližuje také virtuální vyhlídka v expozici rotundy. Vedle kostela stojí turistická chata z roku 1907, kde bývá možné občerstvení a odpočinek; její provoz se mění podle sezony.
Říp je neovulkanická kupa tvořená sodalitickým nefelinitem a nefelinickým sodalitem. Na svazích se nacházejí mrazové sruby, suťové pláště, balvanové haldy i osamělé skalky. Hornina obsahuje magnetit, který může v místě způsobovat magnetickou anomálii a ovlivnit střelku kompasu.
Výlet lze spojit s návštěvou Roudnice nad Labem, kde se nachází například bývalý augustiniánský klášter.