Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Mnetěš

Říp v roce 2026: výstup k rotundě, výhledy i výlet do Roudnice

V pondělí 28. září 2026 se na Řípu uskuteční setkání Společně na horu Říp. Kromě společného programu nabídne návštěva také románskou rotundu, čtyři vyhlídky a možnost pokračovat pěšky do Roudnice nad Labem.

Publikováno
26. srpna 2026, 22:48
Kdy
28. 9. 2026
Kde
Hora Říp, Mnetěš

Na pondělí 28. září 2026 připadá akce Společně na horu Říp. Výstup se odehraje v roce, kdy uplyne 900 let od první písemné zmínky o zdejší rotundě svatého Jiří a svatého Vojtěcha. K programu patří setkání pod horou, symbolické obejití Řípu a společný zpěv na vrcholu.

Program začne pod vrcholem

Pořadatelem je iniciativa Obrozenci 2.0 – Zlatý Špendlík. Účastníci se mají sejít na parkovišti v Rovném mezi 9:30 a 10:00, odkud se přesunou na louku pod Řípem. Tam v 10:30 začne hlavní program a následně vznikne symbolický kruh kolem hory, který má vyjádřit propojení lidí s místem spojeným s českou historií.

Na vrchol je naplánovaný společný zpěv ve 13:30. Zazní například píseň Hospodine, pomiluj ny nebo Svatováclavský chorál v podání Zlatého sboru. Protože se jednotlivé části setkání konají na louce i na vrcholu, je před cestou potřeba počítat s pěším přesunem. Organizátoři zároveň doporučují sledovat své aktuální pokyny k parkování a dopravě.

Osamělá hora nad Polabím

Říp se zvedá z ploché Polabské roviny jako samostatný zalesněný vrch. Je vysoký 456 metrů a leží zhruba pět kilometrů jižně od Roudnice nad Labem. Jeho geologický základ tvoří nefelinit, sopečná hornina s obsahem magnetovce, který způsobuje odchylování kompasu.

Podle známé pověsti právě z Řípu praotec Čech spatřil zemi, kde se jeho lid usadí. Příběh zaznamenal Kosmas a později ho rozvíjeli další kronikáři; v 19. století ho výrazně rozšířil Alois Jirásek. Jde o součást české kulturní paměti, nikoli o ověřený doklad existence konkrétní historické osoby.

Svahy hory byly dlouho holé a zalesňování začalo až po roce 1879. Dnes tu převládá dubohabrový les, mezi nímž se místy uchovala teplomilná květena. Stromy už neposkytují souvislý kruhový výhled, částečná panoramata se ale otevírají ze čtyř míst: Mělnické, Pražské, Roudnické a vyhlídky Českého středohoří.

Rotunda s příběhem dlouhým devět století

První písemná zpráva o rotundě pochází z roku 1126. Tehdy kníže Soběslav I. nechal obnovit zbořenou kapli a biskup Jindřich Zdík ji znovu vysvětil. Právě k tomuto záznamu se vztahuje výročí 900 let; nejde o jisté datum vzniku dnešní podoby stavby.

Rotunda se skládá z kruhové lodi, půlkruhové apsidy a válcové západní věže. V interiéru je také zobrazení svatého Jiří s drakem. Stavba je dodnes živým kostelem, kde se konají bohoslužby, svatby, křty a další obřady, takže prohlídka nemusí být možná při každé návštěvě. Hora Říp s rotundou je národní kulturní památkou a vrchol zároveň evidovaným archeologickým nalezištěm.

V roce 2026 má návštěvu doplnit virtuální vyhlídka zobrazující panorama Řípu z doby, kdy skutečný výhled zakrývaly méně vzrostlé stromy. Západní věž neslouží jako rozhledna a přístupné je pouze její přízemí. V sousedství stojí turistická chata z roku 1907 s občerstvením.

Prohlídka rotundy není automatickou součástí akce Společně na horu Říp. Vstupné i podmínky návštěvy je proto třeba řešit samostatně a s ohledem na právě probíhající bohoslužby nebo jiné obřady.

Trasy na vrchol vedou z několika obcí

Nejjednodušší přístup představuje severní cesta z Rovného, kde se nachází placené odstavné parkoviště. Z jižní strany se dá vyrazit z Vražkova, Mnetěše nebo Ctiněvsi. Tamní parkování je podle turistických informací omezené, zároveň je ale bez poplatku.

Trasa z Rovného vede po severovýchodním svahu a je vhodná i pro rodiny s kočárkem. Některé odbočky k vyhlídkám už mohou být hůře schůdné. Přestože výstup není dlouhý, místy stoupá prudčeji, takže se hodí pevná obuv. Na hoře může být oproti okolní nížině chladněji a větrněji; vlastní pití a svačina se proto mohou hodit.

Z Řípu pěšky do Roudnice nad Labem

Výlet lze prodloužit cestou do Roudnice nad Labem. Z města vedou k Řípu dvě značené trasy, jedna přes Kratochvílovu rozhlednu a druhá přes lokalitu Hostěraz. Jednosměrná pěší trasa z Roudnice k hoře měří přibližně šest kilometrů.

Kratochvílova rozhledna vznikla v roce 1934, měří třináct metrů a po rekonstrukci nabízí pohled na Roudnici i okolní krajinu. Ve městě stojí za pozornost také kamenná věž Hláska, jediný dochovaný pozůstatek opevnění nejstarší části Roudnice, a lobkowiczký zámek postavený na místě románského hradu. Další možností je bývalý augustiniánský klášter s kostelem Narození Panny Marie.

Otevírací režim městských památek se může měnit i podle svátku, který připadá na 28. září. Informace o trasách a situaci v regionu poskytuje Informační a dopravní centrum Podřipska v Roudnici nad Labem.