Malovaná skála leží nad řekou Střelou v katastru Mladotic. Výlet k ní vede lesem a na konci čeká krátký výstup na skalní výběžek. Místo nemá upravenou vyhlídkovou plošinu, jeho poznávacím znamením jsou bílé dveře a okno namalované přímo na skále.
Výhled do údolí Střely
Jihozápadní část Mladoticka se svažuje k řece, která tu protéká hlubokým údolím sevřeným lesy a skalními masivy. Z Malované skály je vidět na zalesněné svahy i část jižního Manětínska. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také Mladotice a Velkou Černou Hať.
Vyhlídka působí spíš jako přirozená součást lesa než jako upravené turistické místo. Právě terén je proto důležitou součástí výletu: přístupové pěšiny mohou být hůře schůdné a na samotný vrchol se stoupá opatrně.
Pověst o mlynářově rodině
Bílé dveře a okno odkazují na vyprávění o mlynáři, který se při povodni roku 1872 uchýlil na skálu se svou rodinou. Malba má připomínat jejich nouzové přenocování. Jde o místní pověst, nikoli o doložený záznam, že se rodina ukryla právě zde.
Povodeň z 25. května 1872 však skutečnou událostí byla. Voda tehdy protrhla hráz Mladotického rybníka a zaplavila údolí u Podhrázského mlýna. S touto povodní se spojuje také vznik nedalekého Odlezelského jezera. Příběh Malované skály tak zasazuje malbu do krajiny, kterou zásadně poznamenala voda.
Lesní cesta a náročný závěr
Jedním z možných výchozích bodů je železniční zastávka Mladotice zastávka. Popsaná trasa odtud vede po žluté značce a poté pokračuje neznačenými lesními cestami; tato varianta měří přibližně čtyři kilometry. Jiné popisy uvádějí skálu asi 1,2 kilometru od zastávky, takže vzdálenost i průběh přístupu se podle zvolené cesty liší.
Poslední část trasy není značená. Některé pěšiny mohou být zarostlé nebo hůře průchodné, takže cesta nemusí být snadná ani tehdy, když je zakreslená v mapě. Malovaná skála je proto vhodnější pro výletníky, kterým nevadí orientace v terénu a méně pohodlný přístup.
Krátký výstup vyžaduje jistý krok
Po dešti může být závěrečný výstup kluzký. Na vrcholek vede krátký žebřík a úzké dřevěné posezení není jištěné. Před stoupáním je proto potřeba vzít v úvahu počasí i vlastní jistotu při pohybu; pokud terén nevyhovuje, není nutné pokračovat až nahoru.