Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Mladoňovice

Na Chocholce u Deblova se prochází po stopách prvohorního moře

Krátká naučná trasa u Deblova vede k odkryvu, který připomíná, že Železné hory kdysi pokrývalo mělké moře. V horninách starých zhruba 500 milionů let jsou dodnes patrné chodbičky dávných organismů i struktury spojované s trilobity.

Publikováno
26. září 2026, 21:46
Kde
Deblov – lokalita Na Chocholce, Mladoňovice

Stačí vyrazit jen několik minut od Deblova a člověk se ocitne u geologického odkryvu, který nabízí pohled do doby vzdálené přibližně půl miliardy let. Lokalita Na Chocholce ukazuje zachované dno prvohorního moře. Nejvýraznější nejsou zkamenělé schránky nebo těla živočichů, ale drobné chodby a další stopy jejich pohybu v tehdejším mořském sedimentu.

Jak vzniklo zdejší mořské dno

V prvohorách měla oblast dnešních Železných hor zcela jinou podobu. Namísto lesů a polí se tu rozkládalo mělké moře, na jehož dně se postupně hromadil písek a bahno. Z těchto vrstev se v průběhu geologického vývoje vytvořily horniny míčovského souvrství, mezi které patří pískovce, křemence, prachovce a břidlice.

Odkryv na Chocholce zachycuje jednu část tohoto dlouhého příběhu. Povrch horniny protínají četné úzké chodbičky, které po sobě zanechali červovití živočichové. Na některých místech lze rozeznat také útvary dávající se do souvislosti s pohybem trilobitů. Zdejší kámen tak nevypovídá jen o tom, co v moři žilo, ale také o tom, jak se tehdejší organismy pohybovaly a hledaly potravu.

Fosilie jako záznam života

Chodbičky, otisky pohybu a podobné projevy činnosti organismů se označují jako ichnofosilie. Nejde tedy přímo o zkamenělá těla, ale o zachované stopy jejich aktivity. Právě díky nim je lokalita názorná i pro návštěvníky bez odborných znalostí. Z horniny lze vyčíst, že dno dávného moře bylo plné života, i když se jeho obyvatelé do dneška nemuseli zachovat v podobě schránek nebo kostí.

Výklad na informačních panelech pomáhá drobné struktury v odkryvu rozpoznat a vysvětluje, jak souvisejí s horninami i životem v prvohorním moři. Součástí stezky jsou také herní a hmatové prvky. Děti si díky nim mohou některé principy lépe představit a dospělí získají názornější představu o tom, jak se původní mořské usazeniny postupně proměnily v pevnou horninu.

Krátká trasa k vysílači

Naučná stezka Deblov je nenáročný výlet, který lze zvládnout během kratší procházky. Celý okruh se uvádí v délce přibližně 600 metrů. Samotná cesta od vysílače k hlavnímu geologickému odkryvu je podle prezentace Geoparku Železné hory dlouhá asi 50 metrů. Rozdíl vyplývá z toho, zda se počítá celá stezka, nebo pouze krátký úsek k místu s odkrytým mořským dnem.

Jedna z cest vede z Deblova směrem k vysílači na vrcholu Na Chocholce. U vysílače se dá podle popisu zaparkovat a dál pokračovat po lesní cestě. Druhá možnost začíná u informačních panelů na jižním okraji Deblova. Odtud se jde po asfaltu k lesu a následně po nezpevněné cestě, takže je třeba počítat s běžným povrchem lesní trasy.

Kde lokalitu hledat

Deblov se nachází v širším okolí Chrudimi, administrativně však pod Chrudim nespadá. Jde o místní část obce Mladoňovice v Pardubickém kraji. Protože lokalita nemá jednoznačnou poštovní adresu, lze ji hledat podle Deblova, vysílače na Na Chocholce nebo pomocí souřadnic 49° 56.9657′ N, 15° 47.7550′ E.

Drobné chodbičky nemusí být při rychlém průchodu patrné, a vyplatí se proto věnovat odkryvu pozornost. Na Chocholce je součástí geologicky cenného území Železných hor. Hornina ani případné fosilie se zde neodlamují a neodnášejí; místo slouží k pozorování podle značení.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit