Na okraji lesů Litovelského Pomoraví stojí historický hospodářský dvůr Nové Zámky. Jeho nejvýraznějším prvkem je empírový portál s hodinami, který nevznikl jen pro okrasu. Byl součástí provozního zázemí panského areálu, kde se hospodařilo, chovala zvířata a pečovalo o okolní krajinu.
Součást někdejšího lichtenštejnského panství
Nové Zámky připadly Liechtensteinům po sňatku Anny Alžběty Černohorské z Boskovic s Karlem I. z Liechtensteina. Zámek se svým okolím se postupně rozrostl v rozsáhlý celek. Vedle reprezentativního sídla do něj patřily hospodářské budovy, obora, rybník, park i menší stavby rozmístěné v krajině.
Hospodářská historie místa sahá hluboko do minulosti. Dochovaná korespondence spojuje stavbu hřebčína s rokem 1634 a jako stavitele uvádí Giovanniho Tencallu. Dnešní vzhled dvora však nelze jednoduše ztotožnit s touto jedinou stavební etapou. Starší provoz postupně doplnily barokní úpravy a pozdější přestavby.
Přibližně kolem roku 1690 prošel dvůr společně se sousedním zámkem barokní proměnou. Po požáru zámku v roce 1805 následovala další výstavba. V letech 1806 až 1808 nechali Liechtensteinové postavit nový panský dvůr, známý jako Maierhoff. Úpravy pokračovaly zhruba do roku 1820, kdy areál získal také svůj charakteristický empírový vstup s hodinami.
Chov krav i ušlechtilých koní
Nový dvůr stál před hlavním průčelím zámku a jeho součástí byly prostory pro chov skotu. Jednou z hlavních činností proto byla mléčná produkce. Zároveň se ale Nové Zámky už od 18. století spojovaly s chovem kvalitních ušlechtilých koní.
Na tuto tradici navazuje také dnešní využití areálu. Slouží jako jezdecké zázemí pro chov a trénink sportovních koní a konají se zde jezdecké akce. Podle nabídky provozovatele se tu odehrávají také aktivity spojené s kynologií, agility nebo vzděláváním. Původní hospodářská funkce tedy nezmizela, jen dostala současnou podobu.
Park a krajina Litovelského Pomoraví
Nové Zámky nejsou jen samostatným dvorem. Patří do širšího areálu, v němž se propojuje architektura s přírodou. V okolí najdete zámek, anglický přírodně krajinářský park, oboru, Růžový neboli Zámecký rybník a bývalou bažantnici. Součástí kompozice byly také aleje, průhledy a vycházkové cesty.
Významně se na podobě okolí v první polovině 19. století podílel Bernard Petri. Park nebyl navržen jako uzavřená zahrada, ale měl plynule přecházet do lesů Doubravy a okolních luk. Při výletu proto dává smysl spojit prohlídku historického dvora s procházkou nebo cyklovýpravou krajinou, která byla součástí původní koncepce celého panství.
Osada Nové Zámky administrativně spadá pod Mladeč. Lesy, louky a vodní plochy Litovelského Pomoraví tu vytvářejí přirozený protiklad k pravidelnější architektuře hospodářského areálu. Historické stavby se při putování okolím ukazují v širších souvislostech, nikoli jako izolovaná památka.
Zastavení na trase i možnost ubytování
Dvůr leží na křižovatce turistických a cykloturistických tras, takže může být zastávkou při poznávání Litovelského Pomoraví. Podle provozovatele je možné parkovat přímo v areálu. K dispozici je také celoroční ubytování v pokojích a apartmánech s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením.
Adresa pro navigaci je Nové Zámky 3, 784 01 Mladeč. Hospodářský dvůr není totožný se sousedním zámkem Nové Zámky, který dnes slouží jako zařízení sociálních služeb. Přístup do jednotlivých částí areálu, prohlídky, konání akcí i aktuální provoz se proto řídí informacemi provozovatele.