Do areálu Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přibyl 24. září 2026 nový památník. Věnovaný je mužům narozeným na Mladoboleslavsku nebo dlouhodobě spojeným s tímto regionem, kteří během druhé světové války působili v britském Královském letectvu, známém pod zkratkou RAF.
Památník připomíná stopu letadla i lidské osudy
Podoba památníku vychází z obrazu bílé kondenzační čáry za letadlem. Ta se na obloze objeví, chvíli zůstává viditelná a následně mizí. V novém pietním místě se tento motiv mění v připomínku lidí, jejich odvahy i toho, že válečné příběhy mohou být snadno překryty časem.
Podle městských podkladů vzešel návrh z architektonicko-výtvarné soutěže, do níž se přihlásilo 34 uchazečů z Česka i zahraničí. Zvítězil tým autorů z Česka, Dánska a Švédska. Výsledkem není klasický monument, ale současně pojatý prostor, u kterého se dá také posedět.
Návštěvník si zde může prohlédnout jména a vnímat jejich spojení s letištěm, letadly i otevřenou oblohou. Památník je součástí muzejního areálu, takže se dá přirozeně spojit s prohlídkou letecké expozice.
Za 37 jmény stojí rozdílné příběhy
Na památníku je uvedeno nejméně 37 mužů. Seznam ale nemusí být uzavřený. Archivář Jan Juřena se regionálním příslušníkům RAF věnuje od roku 2015 a jejich osudy vyhledává v archivech, muzeích i vojenských pramenech.
Výsledky jeho práce doplňují v muzeu panely a menší výstava. U vybraných osobností přibližují, odkud pocházely, jak se dostaly do zahraničí a jakou úlohu sehrály v britském letectvu. Někteří muži odešli za hranice s cílem zapojit se do boje proti nacistickému Německu, jiní v RAF prošli výcvikem a službou.
Dosavadní výzkum zároveň ukazuje, jak vysokou cenu válka měla. Přežila podle něj přibližně třetina dohledaných mužů. Ani po návratu domů však na ně nečekalo vždy uznání a klidný život.
Válečné zkušenosti se po roce 1948 staly přítěží
Po únoru 1948 se část veteránů rozhodla emigrovat. Další se dostali do hledáčku komunistického režimu, pro který mohly být jejich zkušenosti ze Západu důvodem k podezření a následnému postihu.
Jedním z takových případů byl Vladimír Slánský. Komunisté ho věznili v Jáchymově. Jeho osud ukazuje, že návrat z britských letišť neznamenal automaticky konec nebezpečí. Pro některé bývalé příslušníky RAF začal po válce další zápas, tentokrát s politickou mocí doma.
Pietní místo proto nepřipomíná pouze službu ve vzduchu a odpor proti nacismu. Upozorňuje také na poválečné umlčování a na význam postupného dohledávání jmen i jednotlivých životních cest.
Muzeum navazuje na místní historii létání
Památník doplňuje instituci, která je sama spojená s dějinami letectví v Mladé Boleslavi. Muzeum nese jméno Metoděje Vlacha, průkopníka, jenž ve městě sestrojil vlastní letoun a v roce 1912 s ním vzlétl. Pohon zajišťoval motor Laurin a Klement, na stavbu přispěli místní mecenáši a dokončený stroj se následně představil na Mladoboleslavské krajinské výstavě.
Letecké muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 2015. Jeho moderní budova připomíná tvarem letoun F-117 Nighthawk a nabízí hangár, vyhlídkovou věž, tribunu s výhledem na letištní plochu i letecké simulátory. Návštěva tak může spojit historickou expozici, příběhy regionálních letců, zastavení u památníku a pohled na skutečný provoz letiště.
Muzeum se nachází na adrese Regnerova 114 v Mladé Boleslavi. Otevírací dobu a podmínky návštěvy lze před cestou ověřit přímo u muzea. Materiály shromážděné při výzkumu Jana Juřeny mohou v budoucnu posloužit také jako základ samostatné publikace.