Hasištejn leží na skalnatém ostrohu nad Prunéřovským potokem. Při prohlídce areálu si lze prohlédnout části opevnění, zbytky paláce a kapli, projít sklepení a vystoupat na mohutnou válcovou věž. Ta dnes slouží jako vyhlídka na krušnohorskou krajinu.
Hrad nad cestou do Čech
Hasištejn vznikl patrně v prvních desetiletích 14. století, zhruba mezi lety 1300 a 1310. Kdo ho založil, není spolehlivě doloženo. První písemná zmínka pochází z roku 1348: hrad je tehdy uveden jako královský v zákoníku Majestas Carolina.
Jeho poloha měla strategický význam. Pod ostrohem vedla cesta od saské hranice přes Kralupy u Chomutova do českého vnitrozemí. Navazovala na starou solnou stezku, která vedla z oblasti Halle nad Sálou přes Lipsko, Přísečnici, Kadaň a Žatec. Hrad tak sloužil nejen jako šlechtické sídlo, ale také jako místo, odkud bylo možné kontrolovat obchod i pohyb lidí.
Areál zahrnoval vnitřní hrad a předhradí, příkopy, parkán i několik věží. Dochovala se severní válcová věž, předsunutá věž, části hradeb, zbytky paláce, sklepy a hradní kaple s pozůstatky křížové klenby. Jejich rozmístění napovídá, jak rozsáhlý obranný celek tu kdysi stál.
Dobytí a přestavby za Lobkoviců
V roce 1418 hrad po dvouměsíčním obléhání obsadilo vojsko krále Václava IV. Následně se dostal do zástavy Mikuláše z Újezda, později známého jako Mikuláš Chudý z Lobkovic. Za Lobkoviců prošel rozsáhlými pozdně gotickými úpravami a jeho obranný systém byl posílen.
Na podobě Hasištejna se nepodílel jen Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Představa, že hlavní opevnění vzniklo především z jeho podnětu, je podle odborných poznatků příliš zjednodušená. Významnou stavební činnost vyvíjel už jeho otec Mikuláš II. z Lobkovic a zapojili se také další členové rodu. U jednotlivých částí proto není vždy možné určit konkrétního stavebníka ani dobu vzniku.
Od pevnosti ke knihovně
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, nejznámější osobnost spojená s hradem, se narodil přibližně v letech 1460 nebo 1461 a zemřel roku 1510. Studoval v Bologni a Ferraře, věnoval se učenosti a církevnímu právu a cestoval po Středomoří. Navštívil mimo jiné Řecko, Palestinu a Egypt.
Po návratu se usadil na Hasištejně a vybudoval zde rozsáhlou knihovnu. Obsahovala latinská a řecká díla antické, biblické i krásné literatury; tradičně se uvádí, že čítala asi osm set svazků. Díky sbírce se hrad zařadil mezi důležitá centra českého humanismu. V jeho zdech se tak vedle vojenského a správního života odehrávala také četba a studium.
Vyhlídka a péče o památku
Po Bohuslavově smrti Hasištejn postupně přicházel o rezidenční význam a začal chátrat. Na konci 19. století se o jeho zabezpečení zasloužil Emanuel Karsch. Nejvyšší věž nechal upravit na rozhlednu a část paláce využil jako restauraci. Hrad se tím proměnil také ve výletní cíl.
Dnešní prohlídka není vedena jako klasická komentovaná trasa. Areálem se prochází volně a návštěvníci si mohou prohlédnout pozůstatky opevnění, palácových staveb, kaple, sklepení i věží a vystoupat k vyhlídce. Autem lze dojet k prostoru před vstupní branou, pěší přístup vede také z Prunéřova. Otevírací dobu a vstupné je třeba ověřit u provozovatele.
Hasištejn je evidován jako kulturně-historicky významný hradní areál i jako archeologicky významná lokalita. Ochrana se vztahuje také na předhradí a předpolí s pozůstatky starších fortifikací a zástavby. Péče o památku zahrnuje i bezpečnost návštěvníků: v dubnu 2026 bylo vydáno souhlasné environmentální stanovisko k záměru staticky zajistit schodišťovou věž paláce a opravit venkovní schodiště. Obnova se připravuje v katastru obce Místo a v evropsky významné lokalitě Natura 2000, proto musí zohlednit ochranu památky i okolní přírody.