Stačí se vydat kousek za Milotice a okolní pole a vinice vystřídají travnaté a křovinaté svahy. Právě tady leží přírodní památka Horky, která chrání zbytek teplomilné stepní krajiny. Území má dnes rozlohu přibližně 18,24 hektaru a nachází se jihozápadně od obce na kopci Náklo.
Hlavním důvodem ochrany je hadinec nachový, výrazná rostlina suchých a teplých stanovišť. Na ploše zhruba tří hektarů zde podle údajů ochrany přírody roste kolem 270 jedinců, což představuje nejbohatší populaci tohoto druhu v České republice. Horky tak patří k místům, kde lze poznat jednu z nejcennějších rostlin zdejších stepních trávníků.
Území s několika názvy i stupni ochrany
Starší označení Horků jako přírodní rezervace má svůj původ v roce 1989, kdy byla lokalita tímto způsobem vyhlášena. Dnes je správný název přírodní památka Horky. Současné vymezení a ochranu stanovilo nařízení Jihomoravského kraje, které nabylo účinnosti v listopadu 2016.
Horky jsou zároveň evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Chráněná jsou především stanoviště suchých stepních trávníků, důležitá pro hadinec nachový i další vzácné druhy. V některých starších materiálech se objevuje výměra 15,48 hektaru, která zřejmě souvisí s původním rozsahem území.
Na jaře se svah rozzáří
Nejzajímavější podobu mají Horky během jara, kdy se mezi suchými trávníky objevuje pestrá paleta květů. Typickým druhem je hlaváček jarní se žlutými květy, doplňují ho prvosenky a později také řada dalších rostlin typických pro teplé stráně.
Botanické záznamy z lokality uvádějí například pampelišku pozdní, šater latnatý, smil písečný, vstavač kukačku, pryskyřník ilyrský, kavyl tenkolistý a stařinec celolistý. Roste zde také violka obojaká, kozinec dánský, hadí mord nachový nebo samotný hadinec nachový. K místní květeně patří rovněž zvonek sibiřský a divizna brunátná.
Bez pravidelné péče by step zarostla
Otevřený vzhled Horků nevzniká bez zásahů člověka. Cenné louky a stepní trávníky se pravidelně kosí, aby je nezastínily náletové dřeviny a aby vzácné rostliny nevytlačily bujnější druhy. Právě údržba pomáhá zachovat podmínky, díky nimž se zdejší teplomilná vegetace udržela.
Slunné svahy vyhovují také některým živočichům. Z motýlů jsou z Horků uváděni například žluťásek jižní a otakárek fenyklový. Přírodní památka tak není zajímavá jen pro milovníky rostlin, ale i pro pozorování života na rozhraní luk, křovin a okolních polí.
Horky jako součást výletu do Milotic
Výlet k přírodní památce lze spojit s návštěvou Milotic, kde stojí známý zámek a nacházejí se také vinařské sklepy Šidleny. Samotné Horky ukazují méně nápadnou stránku regionu: malý zachovaný celek suchých trávníků uprostřed intenzivně využívané krajiny. Nejvíce květů se objevuje na jaře, přičemž konkrétní termín se každý rok mění podle počasí a průběhu vegetace.
Při pohybu v chráněném území je potřeba netrhat rostliny, nevstupovat mimo povolené cesty do citlivých porostů a respektovat značení i aktuální režim lokality.