V románském zdivu kostela svatého Jiljí v Milevsku se po staletí skrýval drobný relikviář. Archeologové ho objevili roku 2020 v soustavě dutin, do nichž se dlouho nikdo nedostal. Z poškozené schránky vyzvedli přibližně šest centimetrů dlouhý kovaný železný předmět bez hlavičky. V jeho horní části je zlatem vytvořený kříž.
Nálezu se říká milevský hřeb. Jeho spojení s Kristovým křížem je však třeba chápat jako středověkou tradici, nikoli jako prokázaný původ. Věda zatím nedokáže potvrdit, že železo pochází z nástroje, který byl použit při Ježíšově ukřižování. Z okolností nálezu je ale zřejmé, že relikvii někdo považoval za mimořádně cennou.
Klášterní areál s dlouhou historií
Milevský premonstrátský klášter patří k významným románským a raně gotickým památkám jižních Čech. Jeho založení je spojeno s velmožem Jiřím z Milevska: záměr dokládá listina z roku 1184 a o tři roky později do kláštera přišli první premonstráti ze Želivi. Prvním opatem byl Jarloch, který sepsal Milevský letopis, jednu z nejstarších českých středověkých kronik dochovaných v originále.
Klášter vznikl v místě, kde stály starší sakrální stavby z 10. a 11. století. Archeologové zde odkryli také suterén kamenného domu z 12. století. Kostel svatého Jiljí pravděpodobně existoval už před založením kanonie a mohl být součástí Jiřího velmožského dvorce. Později sloužil řeholníkům jako provizorní modlitebna, než byla postavena velká klášterní bazilika.
Dominantou areálu je dnes bazilika Navštívení Panny Marie, románská trojlodní stavba s raně gotickou příčnou lodí. Součástí kláštera jsou také románské a gotické konventní budovy, opatská kaple, rajská zahrada, Latinská škola a historická nádvoří. Kostel svatého Jiljí si uchoval především původní severní zeď a zvonici; právě poblíž ní se skrýval relikviář.
Dřevěné schránky a stopy po vzácném pigmentu
Do dutin ve zdi vedla obtížně přístupná chodba. Navazovala na trezorovou místnost a další úzký prostor, který pokračoval hluboko do zdiva. V trezorové části ležely druhotně uložené lidské ostatky a úlomky ozdob z drahých kovů. Další dutina měřila nejméně tři a půl metru. Relikviář ležel zhruba 1,8 metru od jejího ústí, v prostoru širokém asi 26 a vysokém 16 centimetrů.
V troskách odborníci rozpoznali dvě dřevěné schránky. Modřínová byla radiokarbonovou metodou datována přibližně do let 1290 až 1394. Dubová pochází ze 4. až začátku 5. století, tedy z období raného křesťanství. Toto datování se však týká dřeva schránek, nikoli železa, a samo o sobě stáří hřebu neurčuje.
Na dubové schránce se dochovaly zbytky pravého ultramarínu, pigmentu vyráběného z lapis lazuli a užívaného na mimořádně cenných předmětech. Na víku byla vytepána písmena IR a kříž. Odborníci písmena vykládají jako zkratku latinského označení Ježíš Král. Hřeb byl zřejmě zabalen také do tkaniny.
Úkryt před husity?
Klášter patřil po staletí k nejbohatším řeholním domům v českých zemích. V roce 1191 vyhořel, kamenné stavby ale požár přečkaly. Konec jeho prosperity přišel roku 1420, kdy ho na den svatého Jiří vypálili husité. Řeholníci před útokem uprchli a vrátili se až po husitských válkách.
Jedna z hypotéz spojuje ukrytí relikvie právě s obavou z útoku. Této možnosti odpovídá datování dřevěných schránek i místo nálezu v těžko přístupné dutině. Přímý písemný doklad o tom, kdy a proč byl předmět ukryt, ale znám není. Ani legenda o svaté Heleně, s níž se tradice Pravého kříže pojí, nedokládá, že relikvie putovala z Jeruzaléma přímo do Milevska.
Relikvie se do Milevska vrací při slavnostech
V 15. a 16. století klášter postupně oslabovaly majetkové změny a kolem roku 1565 ho opustil poslední opat. Po bělohorské porážce se Milevsko vrátilo do majetku Strahova a roku 1683 se stalo jeho převorstvím. Josefinský patent klášter v roce 1785 zrušil, duchovní správa však pokračovala. Bazilika se později stala farním a děkanským kostelem.
Premonstráti ze Strahova se o místo starají dodnes. Milevský hřeb bývá uložen ve Strahovském klášteře a do Milevska se vrací při mimořádných slavnostech, zejména kolem svátku Povýšení svatého kříže. Není proto běžně součástí každé prohlídky. Stálá expozice se plánuje po obnově bývalé románské konventní budovy; rekonstrukce je zatím ve fázi příprav a hledání financování.
Prohlídkový okruh v Milevsku zahrnuje baziliku, kostel svatého Jiljí, opatskou kapli a rajskou zahradu. Druhý okruh přibližuje život premonstrátů, prelaturu a barokní knihovnu v Latinské škole.