U Mikulovic na Pardubicku vyčnívá z terénu jen pozorovací zvon a vstupní šachta. Zbytek někdejší pozorovatelny civilní obrany se skrývá pod zemí. Stanoviště vzniklo jako součást hlásné sítě, která měla sledovat situaci v okolí Pardubic během studené války.
Dovnitř se dnes návštěvníci dostanou při vybraných víkendech a speciálních programech. Objekt není běžně otevřený a pravidelnou otevírací dobu nemá. O jeho správu se stará Military klub Ostřešany, který z něj postupně buduje muzeum civilní obrany.
Vstup vede po ocelových stupačkách
Pozorovatelnu vybetonovali 24. dubna 1964. Podle data betonáže dostala krycí jméno Ivana. Jde o monolitickou železobetonovou stavbu se stěnami silnými 25 centimetrů, jejíž hlavní část je ukrytá pod povrchem.
Sestup dovnitř vede svislým průlezem po ocelových stupačkách. Vstup uzavírá poklop vyztužený desetimilimetrovým pancéřovým plechem a od hlavní místnosti oddělují předsíň protiplynová vrata. Prostor byl určen tříčlenné posádce: veliteli, pozorovateli a radistovi.
V hlavní místnosti bylo skromné vybavení pro práci i čekání. Posádka tu měla sklápěcí postel, skládací stůl se židlí a bednu na kontaminovaný materiál. K dispozici byla také přípojka pro filtroventilační zařízení FVZ 55c/60. Radiostanice zajišťovala spojení s hlavním velícím objektem ve valech pardubického zámku.
Místo pro pozorování a předávání zpráv
Úkolem posádky nebyl boj, ale sledování a předávání informací. Podle údajů Krajského vojenského velitelství Pardubice měla pozorovat vzdušný prostor, vyhodnocovat následky případného jaderného výbuchu a zjišťovat směr i rychlost větru. Naměřené údaje předávala štábu civilní obrany v Pardubicích.
Vlastní pozorovací místnost leží pod betonovým zvonem. Z hlavní místnosti se do ní procházelo průlezem. Uvnitř bylo osvětlení, zásuvka a sklápěcí kovová židle. Okolí se sledovalo šesti průzory; kovovou vložkou bylo možné zúžit jejich štěrbiny a v době míru je zakrývaly dřevěné okenice.
Vedle pozorovatelny stával anténní stožár. Jeho kabeláž vedla do hlavní místnosti a pomáhala zesilovat radiový signál. Stanoviště tak tvořilo jeden z několika článků teritoriální hlásné sítě v okolí Pardubic.
Od opuštění k muzejní expozici
V letech 1964 až 1967 se o objekt starala civilní obrana z Ostřešan a probíhaly zde zkoušky spojení. V roce 1967 získala pozorovatelna stálou vojenskou posádku. O třináct let později ji uzamkli a opustili.
V následujících letech objekt chátral, stal se terčem vandalů a postupně z něj mizelo vybavení. Rekonstrukce začala v roce 2015 a první návštěvníci se dovnitř podívali v roce 2017. Později se obnovovala také elektroinstalace; po slavnostním otevření v červnu 2020 začala pozorovatelna fungovat jako muzeum.
Vlastníkem je obec Ostřešany, zpřístupnění a správu zajišťuje Military klub Ostřešany. Expozici průběžně doplňují předměty a archiválie spojené s civilní obranou i Československou lidovou armádou. Návštěva tak vede prostorem, v němž jednotlivé místnosti a vybavení připomínají původní provozní účel.
Otevírá se při vybraných akcích
Individuální prohlídky mimo vypsané termíny se obvykle nekonají. V roce 2026 je mezi plánovanými příležitostmi také zářijové zpřístupnění v rámci akce Světla nad bunkry. Noční návštěvníci přicházejí k objektu za tmy a sestupují dovnitř po stupačkách; světlo se rozsvěcuje jen v malých technických prostorách.
Pozorovatelna vznikla v roce 1964, zatímco Světla nad bunkry připomínají především československé opevnění budované v souvislosti s mobilizací v roce 1938. Jde tedy o návštěvnické propojení dvou odlišných historických období.
Na prohlídku je třeba pevná obuv a opatrnost. Vstup není bezbariérový a uvnitř se překonává svislý průlez, takže místo není vhodné pro vozíčkáře. Vstupné bývá dobrovolné a vybrané příspěvky pomáhají s údržbou objektu. Po nepříznivém počasí může být pozorovatelna uzavřena.