Začněte na mikulovském náměstí a vydejte se k zámku, který se tyčí na skalním útesu. Potom můžete pokračovat ke kostelu sv. Václava, do někdejší židovské čtvrti a nakonec zpět k Dietrichsteinské hrobce. Na krátké pěší trase se střídají měšťanské domy, církevní památky i pozůstatky někdejšího opevnění.
Mikulovské historické jádro bylo roku 1982 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Zaujímá přibližně 19,95 hektaru a zahrnuje kolem 244 objektů. Ochrana se vztahuje nejen na jednotlivé významné stavby, ale také na půdorys ulic, zástavbu, veřejná prostranství, zeleň, povrchy komunikací, podzemní prostory a dálkové pohledy na městské dominanty.
Od náměstí k zámku na skále
Současná podoba náměstí se utvářela hlavně od konce 16. století. Mikulov se přitom rozvíjel už od 13. století a v roce 1279 získal právo pořádat týdenní trh. Obchodní minulost připomínají patrové měšťanské domy, které dodnes lemují jeho prostor.
Mezi výrazné detaily patří sgrafitový dům U Rytířů a soubor kanovnických domů. Na náměstí stojí také kašna se sochou Pomony z počátku 18. století a barokní sousoší Nejsvětější Trojice, vytvořené v letech 1723 až 1724.
Nad městem se zvedá zámek, jehož počátky sahají k zeměpanskému hradu. Liechtensteinové jej získali roku 1249, od konce 16. století patřil Dietrichsteinům. Po požáru v roce 1719 dostal převážně barokní podobu, na konci druhé světové války však téměř celý vyhořel. Jeho náročná obnova proběhla v 50. letech 20. století.
Zámek dnes hostí Regionální muzeum v Mikulově. Expozice přibližují proměny životního stylu od gotiky po empír a představují portréty Dietrichsteinů. K dochovaným prostorům patří zámecká knihovna a sál předků. V areálu se nachází také břitová věž z první poloviny 15. století, připomínka posilování obrany hradu po husitských válkách i pozdějšího období, kdy Mikulov jako renesanční pevnost čelil osmanskému nebezpečí.
Kostelní věž a židovská čtvrť
Kostel sv. Václava stojí v místě původní vsi, která se postupně stala součástí Mikulova. Ve věži se zachovaly gotické prvky a nejstarší zvon pochází z roku 1615. K vyhlídce vede 135 schodů; odměnou je panorama města i okolní krajiny. Ve věži jsou rovněž výstavní prostory s fotografiemi a obrazy. Otevírací režim se v průběhu roku mění.
V Husově ulici stojí jediná dochovaná mikulovská synagoga. Její dnešní podoba pochází z poloviny 16. století a šikmé natočení vůči ulici souvisí s orientací ke světovým stranám. Po restaurování v ní vznikla expozice o rabínu Löwovi a židovské vzdělanosti na Moravě. V okolí se zachovaly i další stavby někdejší židovské čtvrti.
Hrobka, opevnění a výlet na Svatý kopeček
Na náměstí se nachází také Dietrichsteinská hrobka. Vznikla přestavbou kostela sv. Anny, jehož součástí byla napodobenina Svaté chýše z Loreta. Kostel se stavěl v letech 1623 až 1656. Po požáru města v roce 1784 byl později upraven na rodovou hrobku, kde jsou uloženy ostatky členů Dietrichsteinů z let 1617 až 1852. Veřejnosti se znovu otevřela 3. dubna 2026 po přibližně roce a půl; prohlídky se konají s průvodcem.
Při procházce historickým centrem si lze všimnout také zbytků městského opevnění a bašt. K dalším místům na trase patří areál bývalého piaristického kláštera a někdejší kostel sv. Františka z Assisi.
Okruh lze prodloužit výstupem na Svatý kopeček s křížovou cestou a kaplí sv. Šebestiána. Leží mimo městskou památkovou rezervaci, s Mikulovem je však historicky i krajinářsky úzce spojen a nabízí další pohled na město.