V Mikulčicích se historie Velké Moravy čte přímo v krajině. Na území dnešního archeologického areálu Valy vznikla v 8. a zejména 9. století rozsáhlá sídelní aglomerace, která patřila k významným mocenským centrům své doby. Archeologové tu odkryli nejen stopy knížecího sídla, ale také kostely, pohřebiště, řemeslné zázemí a pozůstatky mostů.
Procházka místem někdejšího hradiště
Návštěvnický areál zaujímá přibližně deset hektarů a jeho hlavní část se prochází venku. V terénu jsou patrná místa spojená s kamennými kostely, knížecím palácem i opevněním. Celé stavby se nedochovaly, jejich půdorysy a další terénní stopy ale napovídají, jak rozsáhlé hradiště bývalo. Okolní lužní krajina připomíná, že řeka Morava byla důležitou součástí zdejšího života.
Jádrem někdejšího sídla byla opevněná akropole s palácem a kamennými kostely. Navazovalo na ni předhradí i další obydlené části. Výzkumy odkryly pozůstatky řady kostelů, bohatá pohřebiště a tisíce sídlištních objektů. Šperky, zbraně, nástroje a keramika vypovídají o životě knížecího dvora, náboženství, řemeslech i obchodu a ukazují, že zdejší společnost byla propojena s širším evropským prostředím. Podoba a rozsah jednotlivých staveb se díky výzkumu dál upřesňují.
Čluny z řeky i muzejní expozice
Systematické archeologické práce začaly v roce 1954 a Mikulčice se staly jedním z důležitých míst poznávání Velké Moravy. Zachované podmínky umožnily objevit také dřevěné konstrukce. K nejvýraznějším nálezům patří dva dubové čluny zvané monoxyly, které archeologové našli v roce 1967 v bývalém říčním korytě Moravy poblíž zbytků dřevěného mostu.
Čluny i další nálezy přibližují nejen dobu panovníků a kostelů, ale také dopravu, každodenní práci a využívání řeky. V areálu jsou dvě hlavní muzejní prezentace: jedna představuje archeologické nálezy a říční prostředí včetně monoxylů, druhá se zaměřuje na sakrální architekturu a takzvaný druhý kostel. Historii archeologického výzkumu přibližuje expozice v Bílém domě.
Výhled z rozhledny a současný výzkum
Nad areálem stojí třicet metrů vysoká rozhledna. Za dobré viditelnosti odtud lze dohlédnout na okolní obce, Bílé Karpaty i slovenské Malé Karpaty.
Mikulčice zůstávají předmětem výzkumu. Vedle vykopávek badatelé využívají geofyziku a nedestruktivní metody, věnují se také bioarcheologii a geoarcheologii. Zkoumají nejen samotné hradiště, ale i proměny nivy Moravy, okolní sídla a širší zázemí někdejší aglomerace. Archeologické území Valy zasahuje podle evidence také do katastrů Hodonína a Moravské Nové Vsi, návštěvnický areál je však spojen především s Mikulčicemi.
Od roku 2014 slouží badatelům moderní základna Mikulčice-Trapíkov, která zajišťuje výzkumné, konzervační, dokumentační i vzdělávací zázemí. Lokalita byla v březnu 1962 prohlášena národní kulturní památkou. O návštěvnický provoz se stará Masarykovo muzeum v Hodoníně.
Jak se v areálu orientovat
Trasu lze projít samostatně s tištěným průvodcem nebo s mobilní aplikací SmartGuide. Ta nabízí texty, fotografie a zvukové nahrávky; obsah je možné stáhnout předem, takže při procházce není nutné spoléhat na mobilní data. K dispozici jsou také komentované prohlídky a vzdělávací programy pro školy.
Počítejte s delší chůzí venku po asfaltu i štěrku a s proměnlivým počasím. Pokladna a vstup do průvodcovské expozice jsou bezbariérové. Otevírací doba, nabídka prohlídek i provoz občerstvení se mění podle sezony. Areál se nachází na adrese Mikulčice 738, v části Valy.