Na adrese 5. května 102 v Meziměstí stojí nádražní budova, která svou velikostí prozrazuje, že nešlo o obyčejnou zastávku. Stanice u dnešní polské hranice byla od počátku zamýšlena jako důležitý mezinárodní uzel. Provoz zahájila v roce 1875 a spojovala tehdejší Rakousko s Pruskem.
Celní úřady, čekárny i železniční správa
Meziměstské nádraží vzniklo při budování tratí z Chocně přes Meziměstí ke státní hranici a také spojení z Meziměstí přes Broumov k hranici u Otovic. Velká výpravní budova měla odpovídat tomu, co se od pohraniční stanice očekávalo: počítalo se v ní se dvěma celními úřady, čekárnami pro cestující a zázemím pruského dopravního úřadu.
Stanice tak sloužila zároveň dopravě, kontrole cestujících a zboží i administrativě. V době svého vzniku neslo město název Halbstadt; české pojmenování Meziměstí se prosadilo po vzniku Československa.
Železnice pomohla proměnit Broumovsko
Příjezd vlaků ovlivnil i další vývoj města. Železniční spojení podpořilo industrializaci oblasti a rozvoj textilního průmyslu: po kolejích se snáze přepravovaly suroviny i hotové výrobky. Z menšího sídla se postupně stával modernější průmyslový celek.
Proměňovala se také doprava. Meziměstím projížděly osobní vlaky, mezinárodní rychlíky i nákladní soupravy a v areálu se vystřídaly parní, elektrické, motorové i diesel-elektrické lokomotivy. Zánik původní celní hranice změnil politické poměry, železnice však zůstala důležitou součástí místní infrastruktury.
Trojúhelník kolejí a věžový vodojem
Neobvyklý je také půdorys kolejiště. Má tvar trojúhelníku a uprostřed stojí depo. Uspořádání odpovídalo rozvětvenému uzlu, v němž se setkávaly směry od Mieroszówa, od Broumova a od vnitrozemí. Staniční prostor od směru Mieroszów k broumovské větvi měří více než dva kilometry, což dobře dokládá rozsah někdejšího železničního zázemí.
V areálu se dochoval také věžový vodojem. Patří k typovým stavbám společnosti StEG a jeho vznik se spojuje se zahájením provozu stanice v červenci 1875. Podobné vodojemy dodávaly vodu parním lokomotivám a připomínají technické zázemí železnice.
Nádraží stále slouží cestujícím
Budova není pouze pozůstatkem minulosti. Její centrální část dnes podle regionálních turistických informací slouží také jako divadlo a tělocvična. Samotná stanice nadále odbavuje vnitrostátní osobní dopravu. České dráhy ji uvádějí na trati 027 Starkoč–Broumov; ve starších turistických materiálech se objevuje také označení 026, používané v jiném či historickém systému značení.
Při běžném provozu je nádraží přístupné cestujícím. Je zde vnitrostátní pokladna, čekárna, bezbariérový vstup do budovy, bezbariérové WC a přístup alespoň na jedno bezbariérové nástupiště. Pravidelné komentované prohlídky celé budovy ani volný vstup do všech provozních částí potvrzeny nejsou, proto je možné areál poznávat především zvenčí a s ohledem na probíhající železniční provoz.
Návštěvu nádraží lze spojit s výletem do Broumovských stěn, Javořích hor, Adršpašsko-teplických skal nebo k rozhledně na Ruprechtickém Špičáku.