Při procházce centrem Městce Králové se kostel svaté Markéty nedá přehlédnout. Jeho historie sahá ke středověkým počátkům města, ale dnešní stavba je především svědectvím o obnově po katastrofálním požáru a o dalších úpravách, které následovaly v 19. století.
Středověký původ a dvě data v pramenech
Vznik kostela souvisí s rozvojem Městce Králové za posledních Přemyslovců. Místní tradice jej spojuje s Přemyslem Otakarem II., toto vyprávění ale není bezpečně doloženým historickým údajem. O starobylosti stavby svědčí zazděný raně gotický portál, který naznačuje, že kostel mohl vzniknout ve druhé polovině 13. století.
Písemné doklady jej zachycují nejpozději ve 14. století. Odborné materiály uvádějí rok 1357 jako první zmínku, městské podklady pak připomínají farní kostel v roce 1384. Rozdíl může odrážet, zda záznam mluví o stavbě, nebo o její farní funkci. Po staletí byl chrám duchovním středem města.
Požár zničil kostel i velkou část města
V polovině 18. století měl kostel barokizované průčelí, obdélnou loď, nižší presbytář a malou věžičku nad střechou. V dubnu 1792 město zasáhly dva požáry, 2. a 24. dubna. Druhý z nich zničil 186 domů, kostel, faru, školu i radnici. O život přišli dva lidé a zahynulo také padesát kusů dobytka.
Ze starého chrámu zůstaly jen zbytky, které byly odstraněny. Stavba nového kostela začala už v roce 1793 a jejím patronem byl hrabě František Colloredo, majitel dymokurského panství. V roce 1794 byl dokončen pozdně barokní chrám, při jehož stavbě se využila část staršího zdiva. Obnova přišla rychle po katastrofě, která zasáhla také další důležité budovy města.
Proměny v 19. století
Další zásah do stavby se podle pramenů uskutečnil v roce 1846: kostel měl dostat nové klenby a věž měla být zvýšena. Rozsáhlejší přestavba následovala v letech 1863–1864 pod vedením Aloise Turka. Zdivo bylo zvýšeno a zesíleno, loď dostala tři klenby, novou fasádu a střechu krytou břidlicí. Prodloužila se také věž, získala nové zastřešení a ke kostelu přibyla sakristie.
Dnešní stavba má jednu loď, půlkruhově uzavřený presbytář a hranolovou věž na jižní straně. Její vzhled tak vychází z pozdně barokní podoby i úprav z 19. století. V okolí kostela býval hřbitov, zrušený za vlády Josefa II. Obelisk u presbytáře připomíná kostnici, která při požáru roku 1792 vyhořela.
Věžní kopule ukrývá časovou schránku
Archivní záznamy z let 1957 a 1967 upozorňovaly na špatný stav střechy, sanktusníku a hlavní římsy. Po roce 1989 se vyměnila krytina na věži a nad presbytářem. V roce 2009 prošla věž výraznou obnovou a 6. listopadu byla na její vrchol umístěna pozlacená kopule s křížem.
Do tubusů v kopuli se uložily dokumenty týkající se města a farnosti, pamětní medaile, dobové pohlednice i současné mince. V roce 2021 přibyl na střechu kostela nový kamenný kříž.
Kostel slouží farnosti i dnes
Svatá Markéta je farním kostelem Římskokatolické farnosti Městec Králové. Bohoslužby se zde konají pravidelně, podle běžného rozpisu zejména v neděli dopoledne. Kostel nemá uváděnou stálou návštěvní dobu a aktuální pořad bohoslužeb poskytuje farnost.
Uvnitř se nacházejí dvoumanuálové varhany z roku 1796. Jejich autorem byl pravděpodobně kutnohorský varhanář František Pavel Horák; roku 1894 je výrazně upravil Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Od jara 2022 pokračuje postupná obnova vzduchového hospodářství, píšťal, traktury, hlavního stroje i pedálu. Práce postupují podle možností farnosti a města. Kostel stojí v ulici Přemysla Otakara II. v Městci Králové.