Od nádraží v Merklíně vychází okruh, který spojuje horskou krajinu s příběhem zaniklého sídla. V prostoru někdejšího Kaffu se mezi trávou a stromy dají rozeznat zbytky domů; v Horním Kaffu jsou patrné také rozvaliny stavby, snad kaple či kostela. Kromě stop po osídlení čekají na trase louky, lesní úseky i vyhlídky.
Okruh s převýšením a dvanácti zastaveními
Horská naučná stezka začíná i končí u merklínského nádraží. Inventář naučných stezek Krušnohoří uvádí délku 8,2 kilometru a nadmořskou výšku od 515 do 815 metrů. Jiné turistické přehledy pracují s přibližně osmi kilometry, délka je tedy orientační. Trasa má střední náročnost a čeká na ní výraznější stoupání, proto se hodí pevná obuv.
Žluté místní značení doprovází dvanáct zastavení. Stezku vybudovala obec Merklín v roce 2006 a informační tabule jsou v češtině i němčině. Věnují se historii obce a jejích osad, přírodě i geologii.
Tři skupiny chalup v horské krajině
Kaff nebyl souvislou vesnicí. Tvořily ho tři rozptýlené skupiny stavení označované jako Horní, Střední a Dolní Kaff. Jeho vznik se obvykle klade patrně už do 13. století, přesné datum ale známo není. Lidé se živili skromným zemědělstvím, doma vyráběli rukavice a krajky a pracovali také v továrnách v okolí.
Historické soupisy zachycují osadu v různých obdobích. Před rokem 1870 se uvádí osm domů a 51 obyvatel, při sčítání v roce 1900 měl Kaff třináct domů a 74 obyvatel. Dnes někdejší stavení připomínají především půdorysy a kamenné zbytky, které nemusí být při procházce na první pohled snadné rozpoznat.
Poválečná proměna osady
Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a zdejší sídelní struktura se postupně rozpadala. Roku 1947 se název Kaff úředně změnil na Plešivec. Poslední zbytky obydleného stavení podle historického přehledu zanikly pod tíhou sněhu v zimě 2005–2006.
Kaff ležel na území někdejší obce Lípa, která je dnes částí Merklína. Zánik domů, změna obyvatelstva i přejmenování se tak staly součástí proměny krušnohorských obcí, kterou lze v krajině sledovat prostřednictvím dochovaných terénních stop.
Vyhlídky, žula a merklínský buk
Trasa nabízí také přírodní a geologická zastavení. Naučné tabule se věnují například žule u Kamenné lodi a merklínskému buku. Na okruhu jsou Vlčinecká vyhlídka, vyhlídka Zálesí i Černá tůňka.
Lesní a luční úseky se střídají s místy, kde zůstaly patrné pozůstatky Kaffu. V Horním Kaffu lze vedle kamenů po někdejších domech najít také rozvaliny stavby, která mohla sloužit jako kaple nebo kostel.