Na mělnickém zámku můžete spojit prohlídku šlechtických interiérů s návštěvou vinných sklepů a výhledem na vodní krajinu. Zámecká terasa leží nad místem, kde se do Labe vlévá Vltavský plavební kanál, a nabízí široký pohled na řeku i okolí města. Zámek stojí v historickém centru Mělníka na návrší, které mu po staletí dávalo významné postavení.
Od sídla Pšovanů k věnnému městu
Počátky zdejšího sídla souvisejí s hradem Pšovem, pojmenovaným podle slovanského kmene Pšovanů. Archeologické poznatky naznačují, že dřevěné sídlo na konci 10. století vystřídal kamenný hrad. S touto dobou se spojuje kněžna Emma, manželka Boleslava II. Nechala razit stříbrné denáry a označení Civitas Melnic na nich představuje první doloženou podobu názvu, z něhož vzniklo jméno Mělníka.
Ve druhé polovině 13. století se hrad proměnil v gotické sídlo. Mělník se stal významným místem spojeným s manželkami českých panovníků a Karel IV. jej ustanovil královským věnným městem. Za jeho vlády se rozvíjelo také místní vinařství: panovník nechal přivézt révu z Burgundska. K zdejší tradici se dodnes vztahují odrůdy typu Pinot noir, známé také jako Rulandské modré.
Proměny sídla a návrat Lobkowiczů
V 16. století získal hrad renesanční podobu, jeho stav však zhoršila třicetiletá válka. Obnovy se po roce 1646 ujal Heřman Černín z Chudenic a na konci 17. století přibylo mimo jiné jižní křídlo. Roku 1753 přešlo mělnické panství sňatkem Marie Ludmily Černínové s Augustem Antonínem Josefem Lobkowiczem na rod Lobkowiczů.
Rod zámek vlastnil až do jeho zestátnění v roce 1948. Po restituci se do jeho rukou vrátil v roce 1992. V současné podobě se tak prolínají gotické, renesanční i barokní stavební vrstvy a staletí šlechtické správy.
Prohlídka komnat a uměleckých sbírek
Prohlídková trasa zahrnuje reprezentační sály i soukromější pokoje. Prochází se například Velkou ložnicí Jiřího Kristiána, pracovnou Augusta Longina, dětským pokojem, Velkým a Rytířským sálem, koncertním sálem i Velkou jídelnou. Součástí je rovněž kaple svaté Ludmily, jejíž založení se pravděpodobně klade do období Alžběty Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV.
Ve Velkém sále je soubor map a vedut evropských měst, mezi nimi Paříže, Londýna, Benátek a Frankfurtu. Díla připomínají tvorbu amsterodamských dílen 17. století. V dalších místnostech jsou k vidění barokní nábytek, rodové portréty, zbraně a zbroj, rokokové vybavení, české sklo, delftská fajáns i porcelán ze Sèvres. Obrazová výzdoba zahrnuje díla připisovaná nebo spojovaná s Karlem Škrétou, Petrem Brandlem a Paolem Veronesem. V kapli jsou mimo jiné obrazy Karla Škréty, Michaela Václava Halbaxe a Petra Brandla.
Vinné sklepy pod zámeckým nádvořím
Sklepy pod zámkem mají podle provozovatele přibližně 1 500 metrů čtverečních a jejich části pocházejí z 11. a 14. století. Areál dnes tvoří výrobní sklep, tankový sklep a sklep šumivých vín. K nejstarším prostorám patří sklep svatého Václava, kde se pořádají degustace.
Vinařské hospodářství Lobkowiczů se významně rozvíjelo od roku 1753. Bedřich Lobkowicz nechal pod nádvořím vybudovat sklep svatého Josefa a podle zkušeností z oblasti Champagne zavedl výrobu mělnického sektu. V nabídce jsou například vína Ludmila, muškát, Pinot Gris, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, mělnický sekt a Pinot noir. Rozsah produkce i možnosti degustací se mohou měnit.
Prohlídky a návštěva
Běžná prohlídka zámku trvá přibližně 40 minut. Česká prohlídka se koná každou hodinu při účasti alespoň pěti osob; alternativou je individuální návštěva s tištěným průvodcem, který je k dispozici v několika jazykových verzích. Prohlídka vinných sklepů s degustací je určena větším skupinám a je třeba ji rezervovat. Zámek se nachází na adrese Svatováclavská 19/16 v Mělníku.