Kostel Narození Panny Marie najdete u Mariánského náměstí v Měděnci. Jeho jednoduchá podoba s hranolovou věží se odlišuje od okázalých městských chrámů a dobře zapadá do krušnohorské obce. Kostel je součástí památkově chráněného areálu, k němuž patří také hřbitov, ohradní zeď, brány a historické náhrobky.
Od hornické osady k novému kostelu
Měděnec vznikl přibližně kolem roku 1520 a v roce 1588 získal postavení horního města. První místní kostel je doložen už rokem 1581. Byla to dřevěná svatyně, která poskytovala duchovní zázemí obci rostoucí spolu s těžbou rud.
Starší stavba čelila požárům i válečným událostem. Roku 1640 Měděnec během třicetileté války vyhořel. V dalších desetiletích se měnily náboženské poměry, obyvatel ubývalo a obec poznamenala rekatolizace i proměny hornického života.
Nový kostel se začal stavět v roce 1803 a dokončen byl roku 1814. Proto se v některých obecních materiálech objevuje letopočet 1803, který označuje počátek výstavby, zatímco širší datace zahrnuje celé období stavby.
Střízlivá podoba v horské krajině
Kostel je velká jednolodní stavba s uměřeným pozdně barokním výrazem. Je orientovaný k severu a hranolová věž stojí v ose hlavního jižního průčelí. Barokní formy tu působí spíše prakticky a rustikálně než slavnostně, což odpovídá venkovskému prostředí i podmínkám horské obce.
Stavba není oddělenou památkou bez vztahu k okolí. Je součástí historického prostoru někdejšího horního města a ukazuje, jak se architektura pozdního baroka uplatnila i v menších sídlech, která neměla prostředky ani potřebu budovat výpravný chrám.
Hřbitov s náhrobky místních osobností
Součástí areálu je hřbitov obehnaný zdí se schodištěm a dvěma branami. Dochovalo se také torzo další brány. Mezi evidované historické náhrobky patří například náhrobky Františka Antonína Meissnera a Františka Navrátila. Další prvky připomínají J. V. Šimáka, rodiny Boháčkovy a Kuhnovy i Fortunáta Durycha.
Zatímco kostel připomíná duchovní a architektonický život obce, náhrobky do její historie vnášejí konkrétní jména. Společně zachycují proměny Měděnce od hornického městečka přes období úpadku až po dnešní menší obec.
Od kostela na Mědník
Název obce souvisí s vrchem Mědník. Na jeho vrcholu stojí kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Historické popisy spojují s kaplí také gotickou sošku Madony z 15. století a uvádějí, že měla pocházet z Mědníku a být umístěna v podvěží kostela. Zda se tam nachází i dnes, není jisté.
Kostel lze při výletě spojit s cestou na Mědník a s poznáváním stop po těžbě rud, která po staletí určovala život kraje. Areál je možné vnímat zvenčí, protože kostel nemusí být běžně přístupný veřejnosti. Starší údaje uváděly bohoslužby první sobotu v měsíci; jejich současné konání je třeba ověřit u obce nebo římskokatolické farnosti ve Vejprtech.