Začít můžete u kostela Zvěstování Panny Marie, který tvoří hlavní dominantu Maršovic. V jeho okolí se soustředí několik vrstev zdejší historie: zaniklá vladycká tvrz, starší kostel, barokní fara, hřbitov i márnice. Některé části areálu jsou přístupné jen při konkrétních příležitostech, takže prohlídka zvenčí je nejjistější možností.
Na návrší stávalo vladycké sídlo
Maršovice se v písemných pramenech objevují už roku 1205. V listině Přemysla Otakara I. je uveden Jiřík z Maršovic. Někdy ve 13. století vznikla poblíž dnešního kostela tvrz místních vladyků. Její okrouhlé jádro chránil suchý příkop a val. Později prošla renesanční úpravou, po roce 1589 ale zanikla. Zbytky byly postupně rozvezeny; v lese se dochovaly valy a místo se dodnes nazývá Na Valech.
Kostelní zasvěcení Zvěstování Panny Marie je doloženo nejpozději od poloviny 14. století. Starší kostel zničil požár a dnešní jednolodní pozdně barokní stavba vznikla v letech 1774 až 1775. Postavil ji Leopold Vávra z Neveklova. Oltář zdobí obraz Zvěstování Panny Marie od Ignáce Raaba z roku 1780. V kryptě jsou podle místní farnosti uloženy ostatky svatého Konstantina, který byl mučedníkem.
Areál je chráněn jako významné archeologické území první kategorie. K památkově chráněnému celku patří také barokní fara, hřbitov, márnice neboli hřbitovní kaple svatého Vojtěcha a socha tohoto světce z konce 18. století. U márnice se nacházejí románské základy, které mohou souviset s původním kostelem. Ve 30. letech 20. století byla pod budovou odkryta kostnice. Dnes je zazděná a veřejnost se do ní nedostane.
Historická fara má nové využití
Fara čp. 1 je samostatně chráněnou památkou. Po dlouhém období chátrání prošla obnovou, dokončenou na konci roku 2023. Zázemí zde našla Charita Starý Knín, která zajišťuje pečovatelskou službu, osobní asistenci a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Opravy zahrnovaly mimo jiné nové krovy, střechu, interiéry i venkovní omítky. Z fary se nestalo běžné muzeum: konají se tu školení, besedy, koncerty, příměstské tábory, výtvarné dílny a setkání seniorů. Za propojení opravené památky s komunitním životem získala v roce 2025 ocenění Zlatá cihla v soutěži Vesnice roku. Ještě před rekonstrukcí se budova objevila také jako jedna z filmových lokací seriálu Král Šumavy.
Prameny se rozcházejí v tom, kdy fara vznikla. Farní informace ji spojují se stavbou kostela v letech 1774 až 1775, jiné podklady uvádějí novou faru už při obnovení farnosti v roce 1730. Místní duchovní správa má dlouhou, byť přerušovanou historii.
Vystěhování uprostřed zimy
Za německé okupace se Maršovice staly součástí vojenského prostoru Waffen-SS. Cvičiště, nejprve označované jako Benešov a později jako Böhmen, bylo největším vojenským cvičištěm, které za války vzniklo na území českých zemí.
Městys spadal do poslední, páté etapy vysídlování. Původní termín připadal na 1. dubna 1944, benešovská komandatura SS však akci urychlila. Obyvatelé Maršovic, Podmaršovic a Zálesí museli odejít nejpozději do 31. ledna 1944. Stěhování probíhalo v zimě, kdy ležela v krajině téměř metrová vrstva sněhu. Mnoha zemědělcům se nepodařilo zajistit náhradní hospodářství, práci ani bydlení.
Vojenský prostor se vytvářel a rozšiřoval v letech 1942 až 1944. Z celého území bylo vysídleno téměř 31 tisíc lidí z více než osmi tisíc rodin; nejde o počet obyvatel samotných Maršovic. Po válce se lidé postupně vraceli, ale často nacházeli domy poškozené nebo vyrabované a pole, která několik let nikdo neobdělával. Návrat k předválečnému životu proto nebyl úplný.
Co si prohlédnout v okolí
Zvenčí lze obejít barokní kostelní areál, hřbitov, márnici, sochu svatého Vojtěcha i prostor někdejší tvrze Na Valech. Kostel, krypta a další vnitřní části nemají pravidelnou turistickou otevírací dobu; zpřístupnění bývá možné při veřejných akcích nebo po domluvě s farností Křečovice. V okolí jsou také drobné sakrální památky, například boží muka u Záhoří a barokní kapličky. Osadu Zaječí obec spojuje s tradicí sahající k roku 999, samotná darovací listina se však nedochovala.