Křížový pramen najdete přímo na hlavní kolonádě Mariánských Lázní. Jeho pavilon upoutá kopulí zakončenou zlatým křížem a patří k nejvýraznějším obrazům zdejšího lázeňského centra. Místo má ale význam nejen díky své architektuře. Právě u tohoto pramene se začala rozvíjet lázeňská tradice, která z Mariánských Lázní postupně vytvořila známé evropské lázně.
Začátky u pramene v krajině
O Křížovém prameni se poprvé píše v roce 1749. V análech tepelského kláštera byl tehdy označen jako slaná kyselka. Pozdější název připomíná dřevěný kříž, který nechal poblíž pramene postavit tepelský lékárník Damián Schulz.
Tehdy ještě nešlo o součást kolonády ani upraveného lázeňského areálu. Pramen se nacházel v otevřené krajině a teprve další zkoumání ukázalo, že jeho minerální voda může být využita při léčbě. V letech 1805 až 1807 nechal lékař Johann Josef Nehr vybudovat první zděný lázeňský dům pro hosty. Stavba nazvaná Zlatá koule nahradila starší dřevěnou chýši.
Co obsahuje Křížový pramen
Voda z Křížového pramene patří k silně mineralizovaným. Její uváděná mineralizace činí 9 845 miligramů na litr. Výrazný podíl v ní mají také sodík, sulfáty a volný oxid uhličitý, které ovlivňují její chuť i účinky.
V minulosti se pramen využíval při pitných kúrách i ke koupelím. Lázeňská léčba jej spojovala především s potížemi zažívacího ústrojí, jater, žlučníku a slinivky nebo s poruchami metabolismu. Při ochutnávce je dobré počítat s tím, že nejde o obyčejnou stolní vodu. Křížový pramen působí projímavě a množství vypité vody by mělo odpovídat zdravotnímu stavu návštěvníka.
Kopule se zlatým křížem
Dnešní pavilon je součástí historického lázeňského areálu a je samostatně veden také v památkovém katalogu. Jeho kopule se zlatým křížem se stala jedním z vizuálních znaků Mariánských Lázní.
Hlavní kolonáda vznikla v letech 1888 až 1889. Podoba kolonády u Křížového pramene se následně výrazně proměnila při obnově či přestavbě v letech 1912 až 1913. V popisech této stavební etapy se objevují různá označení – někdy replika, jindy kopie nebo kolonáda. Současné místo je každopádně výsledkem dlouhého vývoje od jednoduchého prameniště k reprezentativnímu městskému prostoru.
Připomínka lékaře Nehra
V pavilonu se nachází také bronzová busta Johanna Josefa Nehra. Odhalena byla v roce 1857 a vytvořil ji pražský sochař Emanuel Max. Nehr je považován za medicínského zakladatele mariánskolázeňského lázeňství. Jeho působení pomohlo zdejší prameny proměnit v základ budoucího lázeňského města.
Křížový pramen tak při procházce připomíná nejen minerální vodu, ale také lidi a stavby, které ovlivnily další vývoj Mariánských Lázní.
Součást procházky centrem
Pavilon je přístupný na hlavní kolonádě, podle městských informací každý den od 6 do 18 hodin. Návštěvu lze spojit s procházkou po kolonádě, zastávkou u Zpívající fontány i okruhem historickými parky. Pramen, architektura, zeleň a lázeňský život tu vytvářejí jeden propojený celek.
Od července 2021 jsou Mariánské Lázně součástí památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy. Křížový pramen k tomuto dědictví patří jako místo, kde se potkává přírodní zdroj, léčebná tradice a architektura lázeňského města.