Ze Stožeckého sedla vede okruh přes Rousínov, Milštejn, Naději a Horní Světlou až na vrchol Luž, odkud se vrací zpět k výchozímu místu. Přibližně 22 kilometrů dlouhá cesta nabízí lesní úseky, skalní útvary i otevřenější výhledy do české a německé krajiny. Je to výlet na celý den, při kterém se střídají přírodní zastávky s místy spojenými s historií zdejšího kraje.
Skály, které skrývají Milštejn
U Milštejna dnes z hradu mnoho nezůstalo. V lese jsou k vidění skromné pozůstatky zdiva a skalní věže, mezi nimiž hrad stával. K zřícenině vede červená turistická značka od Rousínova i od Mařenic.
Místo poznamenala těžba křemenného pískovce, používaného například k výrobě mlýnských kamenů. Dobývání zasáhlo také část hradního areálu a přispělo k zániku hradu. Milštejn tak připomíná nejen středověké osídlení, ale i to, jak lidé využívali zdejší skály a měnili jejich podobu.
Přes Naději k Pětikostelnímu kameni
Od Milštejna pokračuje trasa přes Naději a Horní Světlou. Horskými osadami vede mezi lesními úseky a cestami mezi sídly, než se výlet začne zvedat směrem k Luži. Tato část ukazuje klidnější tvář Lužických hor než skalní vrcholy.
Na západ je orientovaný výhled z Pětikostelního kamene, izolovaného skalního suku, k němuž vede modrá značka. Název vychází z možnosti spatřit z vrcholu pět kostelů; viditelnost závisí na rozhledu a podmínkách při návštěvě.
Výstup na nejvyšší vrchol Lužických hor
Luž měří 793 metrů a leží přímo na česko-německé hranici. Patří k Lužickému hřbetu, jehož vrcholy mají sopečný původ. Okolí vrcholu spadá do přírodní rezervace Luž, která zasahuje do katastru Horní Světlé pod Luží, části obce Mařenice.
Výstup na Luž je jedním z hlavních bodů okruhu. Cestou se proměňuje okolí: lesy a skalní útvary střídají osady a výhledy do krajiny na obou stranách hranice.
Start a cíl ve Stožeckém sedle
Okruh začíná i končí ve Stožeckém sedle, kde je parkoviště a turistický rozcestník. Trasa je označována jako středně náročná. Počítá s lesními cestami, stoupáním i prudšími sjezdy, proto zabere celý den a její tempo je třeba přizpůsobit vlastním možnostem.
Jednotlivé úseky se liší povrchem i sjízdností, takže okruh nemusí být stejně vhodný pro pěší, cyklisty i běžkaře. Před cestou je proto rozumné zkontrolovat značení a stav cest.