Po kamenném mostě přes Střelu v Rabštejně nad Střelou dodnes jezdí auta. Jeho dva gotické oblouky jsou jednou z nejvýraznějších zastávek při prohlídce historického městečka, které administrativně patří k Manětínu. Na malém prostoru se tu potkávají památky z různých období – od hradních zřícenin a zámku po kostel, městské opevnění i domy z 18. a 19. století.
Procházka začíná u mostu přes Střelu
Kamenný most se obvykle datuje do let 1335 až 1340, někdy se uvádí také přibližně rok 1330. Jde o mimořádně starou dopravní stavbu, která stále slouží svému původnímu účelu: vede přes ni silnice II/206. Most je památkově chráněný a jeho provozní využití je v Plzeňském kraji neobvyklé.
Oprava dokončená v srpnu 2020 řešila mimo jiné podemílání opěr a poškození středního pilíře vodou. Při obnově se vrátily také některé historické prvky, například chrliče a dřevěný ledolam. V blízkosti mostu stojí sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Vojtěcha, smírčí kříž s letopočtem 1584 i hostinec U Kamenného mostu.
Městečko s hradem, zámkem a klášterním kostelem
První písemná zmínka o Rabštejně pochází z roku 1269. Významnější rozvoj začal po roce 1321, kdy panství získal Oldřich Pluh, šlechtic spojený s králem Janem Lucemburským. Z původního hrádku nechal vybudovat důležitější hrad a v jeho okolí vzniklo opevněné městečko.
Rabštejn získal pražské městské právo 21. září 1337. Později připadl královskému majetku a Karel IV. mu v roce 1375 udělil právo vybírat clo. Městečko tak mělo strategický význam při kontrole důležité obchodní cesty. Jeho někdejší obrannou funkci připomínají zbytky hradeb, bastionů, věží a městských bran. Rabštejn bývá označován za nejmenší historické město v Česku, přesnější je však mluvit o bývalém historickém městě nebo historickém městečku: samostatným městem přestal být v roce 1980.
Rabštejnský zámek vznikl přestavbou původního hradu. Po požáru získal v 16. století renesanční podobu a na počátku 18. století prošel barokní úpravou. S jeho historií jsou spojeny rody Šliků, Pöttingů a Lažanských. Na jeho jižní straně stojí kostel Panny Marie Sedmibolestné, který podle návrhu Anselma Luraga postavili v letech 1766 až 1767.
S místním kostelem a klášterem jsou spojeny dvě řeholní komunity. Karmelitáni zde působili v letech 1483 až 1532, později v Rabštejně vznikl servitský klášter. Po jeho zrušení v roce 1767 byl klášter spojen s kostelem a farní správou.
Hrádek Sychrov a další stopy minulosti
Na protějším hřebeni leží zřícenina hrádku Sychrov. Jeho areál má přibližně 60 krát 40 metrů a v písemných pramenech se objevuje poprvé roku 1439. Z hrádku se nejlépe zachovala spodní část okrouhlého bergfritu. Spolu se zříceninou původního rabštejnského hradu připomíná, že středověké sídlo mělo několik obranných bodů.
Na náměstí stojí roubené a hrázděné domy z 18. a 19. století i barokní sochy. V jednom z nejstarších domů sídlí muzeum. Mezi další místa, která lze při procházce zahrnout, patří židovský hřbitov, vodní mlýny a pozůstatky opevnění budovaného v letech 1936 až 1938.
Naučná stezka údolím a břidlicové lomy
Historické památky doplňují lomy na pokrývačskou břidlici. Rabštejnská břidlice se podle místních informačních materiálů používala jako střešní krytina také na významných stavbách, například na Pražském hradě a Karlštejně. Lomy dnes zarůstají přírodou a tvoří součást zdejší krajiny.
Pěší okruh s naučnou stezkou Rabštejn–Střela měří podle vedení trasy přibližně sedm až osm kilometrů. Vede kolem hradních lokalit, opevnění, vyhlídky Hraběcí kříž, židovského hřbitova, břidlicových lomů i mlýnů. Některé úseky jsou úzké a skalnaté a po dešti mohou klouzat. Parkovací možnosti v Rabštejně jsou omezené a při prohlídce mostu je třeba počítat s automobilovým provozem; zámek, muzeum ani kostel nemusejí mít interiéry otevřené každý den.