Při procházce manětínským náměstím se zastavte u sousoší Nejsvětější Trojice před zámkem. Monument patří k výrazným prvkům zdejší barokní podoby a zároveň připomíná zakázku, kterou její autor nestihl dokončit.
Od smlouvy k dokončení díla
Sochař Štěpán Borovec uzavřel smlouvu na zhotovení sousoší v dubnu 1719. Návrh soklu připravil architekt Thomas Haffenecker, samotnou plastiku vytvořil Borovec. Zemřel však ještě během práce, a její dokončení proto připadlo jeho pokračovatelům. Památkový katalog jako možného spolupracovníka uvádí také sochaře Josefa Herschera, jeho podíl ale není s jistotou doložen.
Místní tradice spojuje tvář Boha Otce s podobou nemocného Borovce. Jde o působivé vyprávění, nikoli o potvrzenou podobiznu. Sousoší bylo vysvěceno roku 1744, zřejmě společně s dalšími náboženskými sochami v Manětíně.
Postavy, symboly a erby
U kříže jsou zobrazeni Bůh Otec a Kristus, nad nimiž se vznáší holubice jako symbol Ducha svatého. Kompozici doplňují andílci a erby rodů Černínů a Lažanských, spojených s místním prostředím. Dílo tak vedle náboženského námětu připomíná také šlechtické rodiny.
Sousoší stojí v ose proti severnímu průčelí zámku. Při procházce centrem je proto zajímavé vnímat ho spolu s dalšími sochami na náměstí a v okolí zámku; tvoří součást širší barokní výzdoby, nikoli izolovanou památku.
Proč na náměstí stojí kopie
Povětrnostní vlivy kámen postupně poškozovaly a opravy proběhly v letech 1941, 1962 a 1981. Roku 1996 se ulomilo vodorovné břevno kříže a stav původního díla si vyžádal další zásah. Originál byl následně z náměstí přemístěn a na jeho místo přišla kamenná kopie.
Kopii vytvořil sochař Jiří Novák. Památkový katalog uvádí její vznik v letech 1997 až 1998, zatímco jiné datování se mírně liší. Původní plastika byla uložena v interiéru; její přesné současné umístění není známo. Sousoší na náměstí si lze prohlédnout z veřejného prostoru a spojit zastavení s procházkou kolem zámku i dalších manětínských soch.