V kostele Jména Panny Marie na Lomci upoutá pozornost hlavní oltář se svatostánkem zavěšeným nad oltářním stolem. Je v něm uložena uctívaná soška Panny Marie s Ježíškem. Bohatě zdobený baldachýnový oltář připomíná zmenšenou podobu papežského oltáře od Gian Lorenza Berniniho v římské bazilice svatého Petra.
Poutní areál, kterému se říká také Lomeček, leží na zalesněném vrchu Lomec. Patří do katastru Nestanic, obce Libějovice, přístupný je ale také od Malovic. Vedle barokního kostela tu návštěvníci najdou meditační zahradu a jen několik set metrů od areálu také slovanské mohyly.
Poutní místo spojené s rodem Buquoyů
Vznik kostela se pojí s rodem Buquoyů a mariánskou soškou. Podle místní tradice slíbil Karel Filip Buquoy během nebezpečné plavby, že v případě záchrany nechá na svém panství postavit kostel. Tento záměr později uskutečnili jeho potomci. Svatyně vznikala na přelomu 17. a 18. století a vysvěcena byla v roce 1704.
Jednolodní vrcholně barokní stavbu doplňuje polygonální presbytář, hranolová věž a výrazné opěrné pilíře. Sakristie přibyla v roce 1720, rokoková kazatelna s figurálními reliéfy pak v roce 1735. Součástí areálu je také někdejší buquoyský lovecký zámeček, který později sloužil jako fara a škola. Od roku 1971 zde působí Kongregace Šedých sester III. řádu svatého Františka. Samostatná zvonice s márnicí pochází z roku 1939.
Zahrada pro klidnější zastavení
Východní část areálu tvoří Meditační zahrada Panny Marie s venkovním oltářem a křížovou cestou. Slavnostní požehnání dostala v roce 2006. Nabízí možnost projít se v klidnějším prostředí na okraji lesa, zatímco interiér kostela soustřeďuje pozornost k barokní výzdobě.
Lomec je stále živým poutním místem. Bohoslužby se tu podle místní tradice konají od roku 1709 a poutě pokračují dodnes; poutníci přijíždějí každou první sobotu v měsíci. Pro delší pobyt slouží poutní dům s kapacitou až 42 lůžek, kaplí, společenskými prostory a zahradou.
Šedesát dva mohyl na svahu
Jižní svah vrchu pokrývá slovanské mohylové pohřebiště, které leží několik set metrů od kostela. Památkově evidovaná lokalita se rozkládá na ploše přibližně 250 krát 100 metrů a tvoří ji 62 mohyl. Většina z nich má průměr pět až dvanáct metrů a výšku zhruba od půl metru do 1,7 metru.
Při archeologickém výzkumu v roce 1925 bylo prozkoumáno deset mohyl. Stopy žárových pohřbů, uhlíky, popel a propálená hlína řadí pohřebiště do střední doby hradištní, přibližně do 8. až první poloviny 9. století. Jde o chráněné archeologické naleziště, do mohyl se proto nesmí kopat ani z nich odnášet případné nálezy.
Pěšky z Vodňan po Zeyerově stezce
Autem se na Lomec přijíždí od Vodňan přes Chelčice a Truskovice. Z Vodňan vede také modře značená Zeyerova stezka, po níž na vrch chodíval spisovatel Julius Zeyer během svých pobytů ve městě. Trasa z Vodňan měří přibližně 6,8 kilometru, z Nestanic je to asi 1,4 kilometru.
Kostel bývá v návštěvnické sezoně přes den otevřený, jeho režim se však může měnit, protože jde o živý sakrální objekt. Aktuální informace o otevření poskytuje farnost.