Malešovská tvrz stojí přímo v městysi a její dochované části dobře ukazují, jak se původně obranné sídlo postupně měnilo podle potřeb svých majitelů. Nejvýraznější stavbou je mohutná věž, kterou doplňují pozůstatky parkánu, části obvodového zdiva a zbytek jedné okrouhlé věže. Areál tak dodnes připomíná středověkou pevnost, pozdější panské sídlo i hospodářský dvůr.
Malešov v čase husitských válek
Nejstarší písemná zmínka spojovaná s Malešovem pochází z roku 1303. Roku 1359 se zdejší sídlo označuje jako hrad, později jako tvrz. Podle stavebně-historických poznatků tvořila jeho jádro obdélná věž vysoká čtyři patra. Zajišťoval ji příkop vytesaný ve skále a soustava parkánů.
Ve druhé polovině 14. století se Malešov dostal do vlastnictví Ruthardovců, významné kutnohorské měšťanské rodiny. Její členové používali od roku 1403 přízvisko z Malešova. Opevněné sídlo tak patřilo k místům, která měla v krajině nejen majetkový, ale také strategický význam.
Husitské války se tvrzy dotkly v roce 1421, kdy ji oblehlo husitské vojsko. Dne 19. listopadu se posádka vzdala. S Malešovem se často spojuje také bitva z 7. června 1424, kdy Jan Žižka porazil Pražany. Tento střet se však odehrál v okolí městyse, nikoli při obléhání samotné tvrze. Další vojenskou událost přinesl rok 1472, kdy tvrz obléhalo královské vojsko usilující o vytlačení uherských posádek z některých českých hradů a tvrzí.
Věž, dvůr a proměny panství
Současná podoba areálu vznikala postupně. Na konci 15. a během 16. století se upravovaly prostory věže, přibyly klenby, renesanční okenní ostění a nová fasáda. Na severní straně vyrostla obytná budova s hospodářským zázemím a průjezdem vedoucím na nádvoří.
V 16. století Malešov fungoval jako rozvíjející se hospodářský celek. K panství patřil pivovar, obora, chmelnice i sady. Roku 1580 připadlo císaři poté, co byl Jiřík Voděradský z Hrušova odsouzen za lichvářství. Po roce 1666 se majiteli stali Šporkové, kteří tvrz využili jako správní a hospodářské centrum panství.
Novému využití se přizpůsobovaly také starší obranné prvky. Část příkopu byla překlenuta a vznikly v ní sklepy. Věž začala sloužit jako sýpka a dostala barokní střechu s lucernou. V letech 1824 až 1827 pak došlo k další výrazné úpravě, při níž byly budovy hospodářského dvora sjednoceny v empírovém stylu.
Co z původní tvrze zůstalo
Nejlépe se dochovala velká věž. K vidění jsou také část parkánu, zbytek jedné okrouhlé věže a obvodové zdivo. Šíjový příkop ani celé opevnění se nedochovaly, jejich pozůstatky však stále napovídají, jak byla tvrz kdysi chráněna. Na jednom místě se tak dají sledovat vrstvy středověkého opevnění, renesančního bydlení i pozdějšího hospodářského provozu.
Od poloviny 19. století areál chátral. Věž si přesto udržela praktickou funkci a jako sýpka sloužila až do roku 1980. O pět let později objekt převzal místní národní výbor. Od začátku 21. století se Malešov postupně spojuje se snahou památku obnovit a najít pro ni nové využití.
Soukromá obnova a proměnlivá dostupnost
Plán obnovy počítá s citlivou rekonstrukcí, která má připomenout vrcholně gotickou podobu tvrze i její pozdější stavební etapy. Součástí záměru je historická expozice, využití hospodářských budov, kulturní program a aktivity spojené s oživováním středověkého života. Smyslem není odstranit mladší vrstvy, ale zachovat jejich podíl na celkovém příběhu areálu.
Malešov je soukromě obnovovaný areál, nikoli státní hrad s pevně stanovenou návštěvní dobou. Možnosti prohlídek a pořádání akcí se proto mohou měnit. Celé území je zároveň vedeno jako místo s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů, takže pozůstatky minulosti se mohou nacházet nejen v dochovaných zdech, ale také pod povrchem.