Výprava k Ivančeně vede beskydskými svahy mezi vrcholy Malchor a Kykulka. V cíli čeká kamenná mohyla ve výšce přibližně 925 metrů, která je významným místem české skautské historie i zastávkou pro turisty, trampy a skauty. Z Malenovic se sem dá dojít přes Hradovou a Malchor; cesta může pokračovat až na Lysou horu.
Mohyla připomíná skautský odboj
Ivančenu založili 6. října 1946 členové 30. oddílu Junáka z Moravské Ostravy. Připomněli tak skauty zapojené do odboje proti nacistické okupaci. Z původního kříže se postupně stala mohyla, na kterou lidé přinášeli kameny z různých míst. Její podoba se tak po desetiletí měnila společně s tím, jak k ní přicházeli další návštěvníci.
Příběh památníku souvisí se slezskou skautskou odbojovou skupinou. Její členové za druhé světové války pomáhali převádět lidi přes hranice, podporovali parašutisty a partyzány a plnili další úkoly namířené proti nacistické okupaci. V dubnu 1945 bylo v polském Těšíně popraveno všech 18 členů skupiny.
Na Ivančeně jsou uvedena jména pěti ostravských skautů: Vladimíra Čermáka, Otty Kleina, Quida Němce, Milana Rottera a Vladimíra Pacha. Tato pětice je na mohyle připomenuta přímo, zatímco popravených členů odbojové skupiny bylo celkem osmnáct.
Místo setkávání i tichého nesouhlasu
Ivančena měla význam také po válce. Junák byl za komunistického režimu zakázán v letech 1950 a 1970, a výpravy skautů a trampů k mohyle proto získaly další rozměr. Setkání v horách vyjadřovala nesouhlas s nesvobodou, i když nenápadným způsobem. Pochody k památníku sledovala také Státní bezpečnost.
Dnes se skauti vydávají k Ivančeně každoročně v období kolem svátku svatého Jiří, který připadá na 24. dubna. Jde o jednu z nejvýraznějších skautských akcí svého druhu. Konkrétní datum organizovaného setkání se může měnit, tradice dubnových výprav ale pokračuje.
Trasa z Malenovic i od Frýdlantu
Častým výchozím bodem je okolí hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Odtud vede značená trasa přes Hradovou a Malchor k mohyle a případně dál na vrchol Lysé hory. Z hotelu Bezruč se k Ivančeně uvádí přibližně 2,5 kilometru. Další možností je vyrazit z Frýdlantu nad Ostravicí, odkud vedou značené turistické cesty, nebo přijít od obce Krásná. Od frýdlantského nádraží je to k mohyle zhruba 7,5 kilometru; skutečná vzdálenost závisí na zvoleném výchozím místě a trase.
Nejde o rovinatou procházku. Cesta má převýšení a kamenitý povrch, který může být za deště kluzký. V horském prostředí se navíc počasí může rychle změnit. Samotná mohyla stojí v katastru obce Malenovice v Moravskoslezském kraji, nikoli ve Frýdlantu nad Ostravicí, který je jedním z nástupních míst na některé turistické trasy.
Stavba, kterou dotvářejí návštěvníci
Každý kámen přinesený na Ivančenu může být osobní vzpomínkou nebo poděkováním lidem, kteří se postavili okupaci a později hájili svobodu v době, kdy to nebylo samozřejmé. Mohyla tak není uzavřeným památníkem v neměnné podobě, ale místem, na jehož vzhledu se podílejí generace příchozích.
V roce 1966 byla přemístěna do katastru Malenovic. Podle turistických údajů měří přibližně 12 metrů na délku, 5,5 metru na šířku a 3,5 metru na výšku. V letech 2016 až 2017 prošla obnovou a získala novou podobu. Přístupná je po celý rok, nejvíce lidí sem přichází při dubnových skautských výpravách.