Skalní hřib na Magnetovci je cílem výletu, při němž se střídají lesní cesty, svah a skalní výchozy. K útvaru se dá dojít od železniční stanice ve Velkém Březně: zelená značka vede lesem k rozcestí Fráž, odkud navazuje okruh kolem vrchu a hřibu. Ten měří 4,5 kilometru; délka se vztahuje k okruhu od Fráže, nikoli k celé cestě od nádraží.
Cesty k rozcestí Fráž
Na Fráž lze zamířit také od Homole u Panny přes Suletice. U rozcestí stojí turistický přístřešek a Frážský kříž. Další možností je neznačená cesta z Byňova. Délka výletu se proto liší podle zvoleného nástupního místa a toho, zda se započítá i přístup k okruhu.
Okruh kolem Magnetovce je popisován jako jednosměrný. Terén není bezbariérový: objevují se prudší svahy, suť i skalní výchozy. Pevná obuv a opatrnost se hodí zejména za mokra.
Jak vznikl skalní hřib
Neobvyklý tvar není dílem člověka. Útvar tvoří bazanit, hornina spojená s vulkanickou minulostí Českého středohoří, a vznikl ze dvou lávových výlevů. Spodní vrstva je pórovitější a zvětrává rychleji, zatímco odolnější horní část ubývá pomaleji. Zůstala tak nad podložím jako široký kamenný klobouk.
Skalní hřib je pozůstatkem lávového příkrovu, který okolní procesy postupně obnažily. Jeho výška se v turistických popisech uvádí různě: někde přibližně pět metrů, jinde kolem osmi metrů.
Přírodní památka na vrchu Magnetovec
Lokalita Magnetovec – Skalní hřib byla jako chráněné území poprvé vyhlášena v roce 1992. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny zabírá necelých 4,7 hektaru. Samotný vrch Magnetovec dosahuje nadmořské výšky 521 metrů.
Název Magnetovec může připomínat magnetismus. Český rozhlas upozornil na možnou souvislost s magnetitem v horninách Českého středohoří, který může ovlivnit údaj kompasu. Jde však o jedno z možných vysvětlení, nikoli o jistě doložený původ názvu.