Nad Leštinou, částí Malého Března v údolí Lučního potoka, leží zbytky středověkého sídla známého jako hrad, hrádek nebo tvrz Leština. Na skalnatém výběžku ve svahu Kamenné hory dnes návštěvník najde především les, skály a nenápadné nerovnosti v terénu. Nejde o upravenou zříceninu s dochovanými zdmi, ale o místo, jehož někdejší podobu je třeba odhadovat z drobných stop.
Nejasnosti se týkají i samotného příběhu Leštiny. Není jisté, jak se objekt původně jmenoval, kdo jej založil ani k čemu přesně sloužil. Výlet tak vede nejen za pozůstatky opevněného sídla, ale také k otázkám, na které se zatím nepodařilo najít jednoznačnou odpověď.
Stopy staveb v členitém terénu
Poloha hrádku využívala přirozenou ochranu prudkých svahů. Přístupovou stranu odděloval šíjový příkop a předpokládá se také lehké obvodové opevnění. Výrazné zdivo se však nedochovalo.
Na nejvyšší, vejčité plošině je v severozápadní části patrná mělká čtvercová prohlubeň hluboká zhruba čtyřicet centimetrů. Mohla označovat místo věže lehčí konstrukce. Na další, níže položené plošině se nachází zahloubený objekt čtvercového půdorysu, který bývá spojován s možnou obytnou stavbou. Její přesná podoba ani použitý stavební materiál nejsou známé.
Právě takové terénní relikty tvoří hlavní pozůstatky Leštiny. Jde o drobné stopy po využití skalnatého ostrohu, nikoli o zříceninu s vysokými hradbami.
Hrádek s nejasnou minulostí
Keramické nálezy řadí osídlení lokality přibližně od konce 14. do první poloviny 15. století. Je jich málo, přesto dokládají, že místo patří do období, kdy v Českém středohoří vznikala a zanikala menší opevněná sídla.
Obecní historické podklady uvádějí první písemnou zmínku o Leštině v roce 1437. Podle nich tehdejší tvrz náležela k Býčkovicím a měla chránit majetek litoměřického proboštství. Přímé písemné doklady o samotném hradu se ale nedochovaly, takže tuto interpretaci nelze považovat za jistou.
Další záznamy v obecním podání spojují Leštinu s přechodem k děčínským Vartenberkům v roce 1454, po husitských válkách. Není vyloučeno ani to, že Vartenberkové hrádek v 15. století založili nebo přestavěli. Odborníci uvažují, že nemusel sloužit pouze k vojenské obraně: mohl být také správním sídlem nebo obydlím správce církevního majetku.
Zánik se dává do souvislosti s válečnými událostmi druhé čtvrtiny 15. století a změnami vlastnických poměrů. Nelze však s jistotou určit, že hrádek zničil konkrétní husitský útok. Pokud jej získali Vartenberkové, zřejmě už nebyl obnoven; pro další vojenské či obytné využití mohl být příliš malý a nevyhovující.
Jak se k pozůstatkům vydat
Jedna z popisovaných tras začíná na rozcestí Fráže a vede z Velkého Března po zelené turistické značce. Značení však návštěvníka nepřivede přímo k pozůstatkům. Závěrečný úsek je potřeba dohledat podle mapy a terénu; vede lesem, může se objevit podmáčené místo i přechod přes louku. Hodí se proto pevná obuv a před cestou je dobré podívat se na mapu.
Leština leží v CHKO České středohoří. Při pohybu v místě je třeba respektovat přírodu, držet se cest a nezasahovat do terénu. Archeologické nálezy patří odborníkům.
Výlet lze spojit s okolím Velkého Března a Zubrnic. V dosahu se nachází Zubrnická muzejní železnice, Magnetovec se Skalním hřibem i další méně známé hradní lokality: Varta, Vraty, Panna, Kalich a Vrabinec. Oproti místům s výraznými zříceninami a výhledy ukazuje Leština, jak málo někdy stačí k tomu, aby se v krajině zachovala stopa středověkého sídla.