Jindřichova skála se nachází nad údolím horního toku Červeného potoka a patří k nejvýraznějším skalním útvarům v Brdech. Z její horní části se otevírá pohled přes údolí ke zřícenině hradu Valdek. Za ní se zvedají táhlé kopce Křivoklátské vrchoviny, takže krátká cesta ke skále nabízí vedle přírodního útvaru také působivý průhled do okolní krajiny.
Výrazná stopa mrazu a zvětrávání
Skála je takzvaným mrazovým srubem. Voda pronikající do horniny při opakovaném mrznutí a tání postupně zvětšovala pukliny, až se z masivu začaly uvolňovat jednotlivé bloky. Výsledkem je skalní stěna vysoká přibližně 21 metrů a suťové pole, které se rozkládá pod ní.
Podloží tvoří prvohorní kambrické slepence. Jde o tvrdou, kyselou horninu typickou pro Brdy, na níž je dobře patrný rozdíl mezi kompaktním skalním masivem a materiálem rozpadlým v jeho okolí. Vrchol Jindřichovy skály leží v nadmořské výšce 588 metrů. V rámci Brd jde o jeden z nejvyšších a nejvýraznějších útvarů tohoto typu.
Valdek jako hlavní bod výhledu
Z vyhlídkové části je v protějším svahu dobře patrná zřícenina hradu Valdek. Historická stavba tvoří výrazný bod v jinak lesnatém obrazu krajiny a za ní pokračuje pás kopců Křivoklátské vrchoviny. Za dobré viditelnosti vynikne členitost údolí, lesů i okolních hřbetů.
Výhled zde proto není oddělený od samotné skály. Na jednom místě se potkává geologická minulost Brd s připomínkou středověkého osídlení a s krajinou na pomezí Brd a Křivoklátska.
Cesta začíná v Malé Vísce
Jindřichova skála je přístupná z Malé Vísky v okrese Beroun, která leží na okraji brdské oblasti. AOPK uvádí turistickou cestu z Malé Vísky u Hořovic. Trasa nejprve vede k závoře na hranici vojenského prostoru a odtud pokračuje lesem pěšky.
Celkově jde o kratší výlet. Pro orientaci je praktičtější zadat jako výchozí místo Malou Vísku a použít turistickou mapu, protože samotná Jindřichova skála nemá běžnou poštovní adresu ani návštěvnické centrum. Lesní úseky mohou být nerovné, takže se hodí pevná obuv. Při cestě je nutné sledovat aktuální značení a respektovat režim přístupových cest.
Chráněné kamenné moře
Od prosince 2019 je Jindřichova skála přírodní památkou. Chráněná není pouze skalní stěna, ale také kamenné moře pod ní a organismy, které v tomto prostředí žijí. Osluněná suť s minimem vyšších rostlin poskytuje podmínky lišejníkům, mimo jiné ohroženým druhům keříčkovitých dutohlávek.
Tyto lišejníky rostou pomalu a poškození způsobené sešlapem se napravuje jen obtížně. Do kamenného moře ani na skalní stěnu se proto nevstupuje. Návštěvníci by měli zůstat na přístupové trase a u vyhlídkové hrany v rozsahu, který dovoluje značení. Lezení nelze bez ověření současných podmínek považovat za běžně dostupnou aktivitu.
Proč se skála jmenuje Jindřichova
Starší označení lokality znělo Vísecká skála. Dnešní název se podle regionálních materiálů tradičně spojuje s knížetem Heinrichem, tedy Jindřichem, z Hanau, který měl být majitelem komárovského panství. Tento původ jména je však tradovaný a nelze ho chápat jako zcela bezpečně doložený historický výklad.
Na místě tak vedle výhledu na Valdek zůstává patrná skalní stěna, balvany vzniklé zvětráváním i lišejníky, které rostou na chráněné suti.