Vysoká hole patří k nejvýraznějším místům hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Leží v centrální části CHKO Jeseníky a místo klasického ostrého vrcholu nabízí širokou, otevřenou plošinu. Na túře tu čekají výhledy do několika pohoří, cenná horská vegetace i pozůstatky lidské činnosti, které nejsou na první pohled zřejmé.
Horská plošina místo skalnatého temene
Podobu vrcholu výrazně ovlivnily mráz a další procesy spojené s chladným horským prostředím. Tento typ utváření reliéfu se označuje jako kryogenní neboli periglaciální. Výsledkem je rozsáhlá plošina, která se svým tvarem liší od vrcholů zakončených úzkým skalním hřebenem.
Bezlesé plochy pokrývají horské hole a travinná společenstva se smilkou. Právě otevřená krajina patří k typickým znakům nejvyšších částí Jeseníků. V okolí se zachovaly subalpinské biotopy s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vysoká hole zároveň leží v evropsky významné lokalitě Praděd, do níž patří také Petrovy kameny, Velká kotlina, Kamzičník a Velký Máj.
Hřebenová trasa s výhledy
Za dobré viditelnosti není k panoramatům potřeba žádná rozhledna. Z otevřeného vrcholu se ukazují další části Jeseníků i vzdálenější Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše a Moravskoslezské Beskydy. Mlha, nízká oblačnost nebo sněžení však mohou výhled zcela zakrýt.
Vysoká hole leží na významné hřebenové cestě mezi oblastí Ovčárny a Pradědu a jižní částí Hrubého Jeseníku. Trasa odtud pokračuje přes Velký Máj směrem k Pecivu. Na hřeben se lze vydat také z jižního směru od sedla Skřítek. Jde o horskou túru, kde se projeví převýšení i délka trasy a kde se počasí může rychle měnit.
Kámen, který označoval hranici panství
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a historický trojboký pískovcový kámen s letopočtem 1681. Kdysi vymezoval styk bruntálského, janovického a velkolosinského panství. I na odlehlém jesenickém hřebeni tak zůstal zachovaný doklad starých majetkových a správních hranic.
Jiný příběh se odehrává na jižním svahu. V terénu se nachází několik stovek prohlubní po dělostřeleckých cvičeních československé armády z let 1919 až 1922. Některé krátery dosahují hloubky přibližně 1,4 metru a připomínají období po vzniku Československa, kdy armáda hledala prostor pro výcvik dělostřelectva.
Ochrana přírody a podmínky na hřebeni
Vysoká hole leží v cenném chráněném území, proto je nutné držet se značených cest, nešlapat mimo ně do horské vegetace a nerušit zvířata. Zvláštní režim platí pro nedaleké Petrovy kameny. Jejich okolí je mimořádně cenné a vstup k samotným skalám je z ochranných důvodů omezený nebo zakázaný; značení vede kolem nich.
Na vrcholu není běžné turistické zázemí ani občerstvení. Služby se nacházejí níže, například v oblasti Ovčárny, Karlovy Studánky nebo v Malé Morávce. Otevřený hřeben může být náročný při silném větru, námraze i sněžení a před túrou je proto třeba počítat s rychlými změnami horských podmínek.