Petrovy kameny leží zhruba 1,5 kilometru jižně od Pradědu a tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole. Při hřebenové túře v okolí Ovčárny, Pradědu a Vysoké hole se před vámi objeví jako výrazná skalní hradba nad horskými loukami. Na samotné skály se však nesmí vstupovat; zákaz platí po celý rok.
Skalní hradba nad horskými trávníky
Útvar, který je několik metrů vysoký a desítky metrů široký, vznikal působením mrazu, větru a zvětrávání. Patří k jesenickým mrazovým srubům: odolnější krystaly křemene zpevnily skalní hřeben, zatímco okolní horniny postupně podléhaly erozi. Zůstala tak výrazná dominanta vrcholové krajiny.
Značené trasy vedou v okolí kamenů, a tak je lze dobře pozorovat během výletu po hřebeni. Přímý přístup na skálu není povolen nejen kvůli bezpečnosti, ale také proto, že lokalita patří k nejcennějším částem Národní přírodní rezervace Praděd.
Vzácné rostliny v drsných podmínkách
Vysokohorské prostředí tu utváří krátké léto, dlouhá zima a silný vítr. Díky těmto podmínkám se v oblasti zachovaly rostliny přizpůsobené životu nad hranicí lesa i pozůstatky vegetace z chladnějších období po skončení doby ledové.
Mezi zdejší botanické vzácnosti patří zvonek jesenický a lipnice jesenická, které podle ochrany přírody nerostou nikde jinde na světě. Na hřebeni se vyskytují také vrba bylinná, sasanka narcisokvětá, řeřišnice rýtolistá a sítina trojklanná. Důležitou součástí místního ekosystému jsou rovněž mechy a lišejníky.
Citlivý horský porost může poškodit i malý zásah, jehož následky se v náročných podmínkách dlouho napravují. Proto je potřeba držet se značených cest a kameny vnímat z odstupu, nikoli jako vrchol určený k lezení.
Čarodějnické příběhy a osud přírodovědce
V 17. století se Petrovy kameny spojily s vyprávěním o čarodějnických procesech na Šumpersku. Pozdější tradice jim přisuzovala roli místa shromáždění a údajných sabatů. Jde o pověsti, nikoli o doložený popis událostí, které se na skalách skutečně odehrály.
S lokalitou je spojen také přírodovědec Friedrich Kolenatý, profesor brněnské techniky. Během pobytu v Jeseníkách v roce 1864 podle historických pramenů podlehl vyčerpání a nepříznivému počasí. Jeho památku připomínala či připomíná deska na skále; její dnešní podoba i přesné umístění se v různých popisech liší.
Výhledy z okolních tras
Výlety v oblasti mezi Ovčárnou, Pradědem a Vysokou holí nabízejí pohledy na Praděd, údolí Bílé Opavy a Divoké Desné i na masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi. Hřeben je vystavený větru a Petrovy kameny patří k největrnějším místům Jeseníků. V zimě ochrana přírody vymezuje povolené koridory pro pěší pohyb i lyžování, proto je třeba respektovat režim tras.
Administrativně se Petrovy kameny nacházejí u obce Malá Morávka v Moravskoslezském kraji. Při plánování hřebenové túry se lze orientovat podle turistických cílů Ovčárna, Praděd nebo Vysoká hole.