U Lužnice v Majdaleně se dá strávit den na vodě, na kole i procházkou za méně známými památkami. Obec v okrese Jindřichův Hradec leží v CHKO Třeboňsko a biosférické rezervaci UNESCO, kde podobu krajiny po staletí formovala příroda i lidské zásahy do vodních toků.
Za řekou i do okolní krajiny
Lužnice protékající obcí přitahuje vodáky. U řeky je veřejné tábořiště, které mohou využít také lidé přijíždějící pěšky, na kole nebo autem. Podle aktuálního provozu tu bývá občerstvení a půjčovna lodí.
Pod Majdalenou se řeka rozděluje na Starou a Novou řeku. Nová řeka je uměle vybudované koryto dlouhé přibližně třináct kilometrů, které odvádí vodu z Lužnice do dalších částí třeboňské soustavy. Rozdělení toku dobře ukazuje, jak rozsáhlé úpravy proměnily zdejší mokřady, rybníky i vodní síť.
Kostel s několika staletími příběhů
V centru obce stojí kostel sv. Máří Magdalény. Podle obecních materiálů tu nejprve bývala poustevnická chýše, kolem roku 1400 na jejím místě vznikla kaple a v 16. století byla přestavěna na kostel. Jeho počátky tak náležejí ke gotické tradici, zatímco věž byla dokončena až roku 1866. První písemná zmínka o Majdaleně pochází z roku 1397.
Stavba byla roku 1619 poškozena císařskými vojsky spolu s přilehlým dvorem. Na začátku 20. století se v interiéru našla část cenného gotického deskového oltáře. Pravidelná otevírací doba kostela není spolehlivě uvedena, jeho podobu si však lze prohlédnout zvenčí.
Barbora a stopy poutního místa
Asi tři kilometry západně od Majdaleny leží samota Barbora. Dnešní poutní tradici tu připomíná menší kaple a socha svaté Barbory. Původní poutní kostel vznikl v letech 1495 až 1498, za třicetileté války vyhořel a roku 1709 ho poškodil blesk.
Josefínské reformy přinesly jeho odsvěcení v roce 1786. Po požáru roku 1810 stavbu rozebrali a její materiál použili při opravách okolních domů. Na místě pak vyrostla kaple, dokončená a vysvěcená v roce 1834. K Barboře se dá vyrazit na kole; v širším okolí vede také Naučná stezka Okolo Třeboně, jejíž aktuální trasu zachycují mapy.
Zlatá stoka a jez Pilař
Na jižním okraji Majdaleny se nachází samota Pilař. Z Lužnice se tu odděluje Zlatá stoka, která propojuje rybníky, toky a další vodní díla. Dodnes je připomínkou promyšleného systému, jímž lidé utvářeli krajinu Třeboňska.
U Pilaře stojí také jez známý mezi vodáky jako jez smrti. Může být mimořádně nebezpečný, a proto není místem k pokusům o sjezd ani k přibližování bez respektu k místním pokynům. Pro vodáky jsou podstatné aktuální vodní stav a průtok i doporučení pro dané podmínky.