Byšičky leží nedaleko Lysé nad Labem v okrese Nymburk a na první pohled zaujmou neobvyklým uspořádáním. Domy nestojí podél klasické návsi nebo jediné ulice, ale obklopují téměř pravidelný kruh. Jejich průčelí míří do středu, kde se nachází kaple svatého Václava.
Dnešní Byšičky jsou místní částí Lysé nad Labem, nikoli samostatnou obcí. Zachovaly si však podobu plánovitě založené okrouhlice: centrální náves doplňují dvě přístupové cesty a paprsčitě rozmístěná stavení. Památkově chráněný je celý tento půdorys, a to od 3. května 1958.
Barokní vesnice podle Šporkova plánu
Nové Byšičky vznikly roku 1717 na lyském panství. Jejich zakladatelem byl František Antonín hrabě Špork, který v okolí Lysé nad Labem utvářel barokně komponovanou krajinu. Do její podoby nepatřil jen zámek, zahrady a aleje, ale také sídla, cesty a další prvky uspořádané podle promyšleného záměru.
Byšičky tento přístup ukazují v malém měřítku. Kruhová náves má podle městských podkladů průměr přibližně 55 metrů a jednotlivé usedlosti kolem ní působí téměř jako paprsky kola. Právě ze středu návsi je nejlépe vidět, jak pravidelně byla ves založena.
Označení Byšiček za jednu z nejzachovalejších barokních vesnic není oficiálním žebříčkem, ale publicistickým hodnocením. Mimořádně dobře čitelný půdorys je nicméně doloženou hodnotou místa a hlavním důvodem, proč byla ves prohlášena za kulturní památku.
Kaple uprostřed obytné návsi
Centrum celé kompozice tvoří kaple svatého Václava. Současná stavba má pseudogotickou podobu a vysvěcena byla 3. října 1888. V její blízkosti stojí také kříž z roku 1890.
Byšičky nejsou skanzenem ani uzavřeným muzeem. Jde o živou obytnou místní část, kde lidé běžně bydlí. Návštěva proto spočívá především v procházce po veřejných cestách a v pozorování celku z návsi, nikoli v prohlídce interiérů nebo soukromých pozemků.
Krajina s dlouhou historií
Historie tohoto místa začíná dávno před založením dnešní vsi. Archeologické nálezy v okolí pocházejí z laténského období, mladší doby římské, raného středověku i novověku. Archeologický registr zde eviduje vesnici, sídliště a pohřebiště, což dokládá opakované využívání zdejší krajiny v různých dobách.
S Byšičkami se spojuje také zaniklá osada Byšice. Podle historických materiálů měla stát u důležité komunikace a poblíž mostu přes Labe. Regionální podání její zánik připisuje husitským válkám. Jde však o historickou interpretaci; jisté je především starší osídlení lokality a vznik nových Byšiček v roce 1717.
Od kruhové návsi k labským ramenům
Barokní půdorys není jediným důvodem, proč se v Byšičkách zastavit. Ves leží v krajině utvářené Labem, jeho slepými rameny a lužními biotopy. Pravidelná zástavba tak kontrastuje s okolím řeky, které má přirozenější a proměnlivější charakter. U jednoho z labských ramen se nachází zastavení číslo 13 naučné stezky mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi.
Byšičky posloužily také jako filmová kulisa. Objevily se ve filmu Procesí k panence, ve scéně pro snímek Příliš hlučná samota a v části seriálu Autodílna. V okolí slepého labského ramene se natáčely také záběry pro Příliš hlučnou samotu.