Projděte si Lužec nad Vltavou a na vlastní oči uvidíte, jak může plavební kanál změnit podobu obce. Zastavěná část leží mezi hlavním korytem Vltavy a Vraňansko-hořínským kanálem, který tu na počátku 20. století vytvořil dojem ostrova. Lužec se nachází zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Mělníka a k obci patří také Chramostek. K 1. lednu 2025 zde žilo 1 520 obyvatel.
Vodní cesta s vlastními pravidly
Kanál vznikl jako obchvat obtížně splavného úseku původního toku Vltavy. Hlavní stavební práce probíhaly v letech 1902 až 1905, obecní dokumenty však uvádějí také rok 1907 v souvislosti s dokončením. Více než jedenáct kilometrů dlouhá vodní cesta začíná u jezu ve Vraňanech a pokračuje k Hořínu, kde se napojuje na labskou vodní cestu.
Vraňansko-hořínský plavební kanál je kulturní památkou. Do areálu patří jez, zdymadlo, povodňová uzávěra i další související pozemky. Od roku 2006 jsou součástí vodního díla také malé vodní elektrárny. Protože je horní úsek kanálu úzký, funguje jako jednosměrný a provoz v něm usměrňuje světelná signalizace. V Lužci je zhruba na 3,5. kilometru výhybna. Podél trasy se nachází sedm mostů a čtyři obratiště.
Výraznou součástí celé soustavy je zdymadlo v Hoříně se dvěma plavebními komorami. Větší z nich má rozměry 137,5 × 20 metrů, menší 73 × 11 metrů. Stěny jsou z lomového kamene v kyklopském zdivu a jejich hrany zpevňují žulové kvádry. Při procházce kolem vody je dobře vidět rozdíl mezi regulovanou plavební cestou a hlavním tokem Vltavy.
Od kapitulního dvora k průmyslovému sídlu
Nejstarší písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1223, kdy byl uváděn jako dvůr mělnické kapituly. Název obce odkazuje ke slovu luh, tedy k vlhkému místu v blízkosti vodního toku. Roku 1760 postihl Lužec rozsáhlý požár a o čtyři roky později zde vznikla rokoková kaple-márnice, dnes součást areálu kostela svatého Jiljí.
V 19. století se obec rozvíjela jako průmyslové i dopravní centrum. Cukrovar tu postavili v roce 1862, parní mlýn v roce 1870 a železniční spojení Lužec získal 26. září 1886. O dva roky později začal fungovat poštovní a telegrafní úřad. Ve společenském životě se uplatnily například Sokol a podpůrný spolek Vltavan.
Kostel svatého Jiljí a lávka přes Vltavu
Historickým středem obce je kostel svatého Jiljí. Jednolodní, orientovanou stavbu doplňuje pětiboký presbytář, západní věž, sakristie a boční kaple. Společně s rokokovou márnicí tvoří výrazný celek, který stojí za prohlédnutí i při kratší zastávce.
Z Lužce lze přes Vltavu přejít do Bukola po moderní lávce, otevřené v červnu 2021. Nahradila praktickou závislost na přívozu a slouží pěším, cyklistům i vozidlům integrovaného záchranného systému. Zavěšená konstrukce má dvě pole dlouhá 99,18 a 31,9 metru. Dvoutrámová mostovka z ultravysokopevnostního betonu je zavěšena na ocelových závěsech a ocelovém pylonu ve tvaru písmene A. Pod lávkou zůstává podplavná výška sedm metrů.
Stavba získala zvláštní cenu za stavebně-konstrukční řešení v soutěži Stavba roku 2021. Při přechodu nabízí pohled na Lužec z druhého břehu a pomáhá vnímat jeho polohu mezi dvěma vodními liniemi.
Pěšky, na kole nebo sezonním vlakem
Lužcem prochází dálková cyklotrasa EuroVelo 7, známá také jako Středoevropská nebo Sluneční trasa. Vede ze Skandinávie přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii až na Maltu. Místní trasy propojují obec se Zelčínem i s cestami podél Vltavy a Labe. Kratší výlet může vést od kostela kolem kanálu, přes lávku do Bukola a zpět; cestou se střídají historické mosty a provozní stavby vodního díla se současnou konstrukcí lávky.
V sezoně 2026 má o víkendech a svátcích od 27. června do 4. října jezdit také vlaková linka T42 mezi Vraňany a Lužcem nad Vltavou. Počítá se se třemi páry spojů v základním intervalu 240 minut a s vozy RegioSpider Českých drah. Ve Vraňanech navazují spoje na hlavní železniční trať směrem k Praze, Kralupům nad Vltavou a Ústí nad Labem. Jde o sezonní dopravu, proto je třeba před cestou ověřit jízdní řád. Kanál a zdymadla jsou v provozu, a tak je nutné respektovat vyznačené přístupy a nevstupovat do provozních prostor.