Košumberk stojí na skalním návrší nad Luží a nabízí víc než pohled na romantické zříceniny. V areálu uvidíte části hradeb, věží, paláců i někdejšího hospodářského zázemí. Jednotlivé stavby připomínají proměny hradu i jeho někdejších majitelů.
Od rytířského sídla k palácům Slavatů
Hrad pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Prvním známým majitelem byl rytíř Ojíř z Košumberka, který se objevuje v listinách z roku 1318. Roku 1372 získali panství čtyři bratři Diviš, Mstislav, Ješek a Slavata. Jejich rod se poté psal jako Slavatové z Chlumu a Košumberka.
Původní hrad chránila mohutná hradba. Od jihovýchodu se do něj vstupovalo přes dřevěnou rampu a padací most, které vedly ke vstupní věži. Na počátku 15. století Slavatové přistavěli čtverhrannou obytnou věž a později vzniklo také opevněné předhradí se šesti menšími věžemi a baštami. Z předhradí dnes zůstala jižní věž a základy dvou okrouhlých bašt.
Před původním vstupem stojí purkrabství, dvoukřídlá budova upravená v roce 1544. Patří k nejlépe zachovaným částem komplexu a nyní v ní sídlí expozice věnovaná dějinám hradu.
Požár, škola i bouřlivé dějiny
Košumberk zásadně proměnil požár z 18. července 1573. Během bouřky do hradu udeřil blesk a areál vyhořel. Při následné obnově dostal starý palác renesanční fasádu a severovýchodně od původního hradu vyrostl nový dvoukřídlý palác s arkádovou lodžií a hodinovou věží.
V reprezentačních místnostech se odehrával život šlechtického sídla, palác ale sloužil také vzdělávání. Působila tu českobratrská škola určená zejména synům šlechticů. Vyučovali kněží Jednoty bratrské a rektor školy v Luži. Místní historiografie mezi žáky řadí také Albrechta z Valdštejna a Viléma Slavatu.
Do dění 16. a 17. století zasáhly náboženské i politické konflikty. Diviš Slavata se zapojil do stavovského odboje proti Ferdinandu I. a trest si odpykával v domácím vězení na hradě. Po povstání v letech 1618 až 1620 přišel o majetek také jeho vnuk Diviš Lacembok, kterého postihla konfiskace.
Od jezuitského skladu k památce otevřené návštěvníkům
Po smrti posledních členů košumberské větve Slavatů přešel majetek prostřednictvím Marie Maxmiliány k jezuitům. Ti hrad neobývali jako sídlo a využívali ho především jako sklad. Po zrušení řádu začal chátrat; v 18. století byl ve špatném stavu a roku 1769 se uvádělo, že první patro je neobyvatelné.
O záchranu se od roku 1922 staralo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které zahájilo konzervační práce. Od roku 1991 památku spravuje město Luže. Košumberk je také významnou archeologickou lokalitou, takže hodnotu mají i méně nápadné pozůstatky staveb.
Během návštěvní sezony se koná komentovaný okruh přes nádvoří, lapidárium, muzeum v purkrabství, vyhlídku, zvonovou síň a vodárenskou věž. Prohlídky obvykle začínají v celou hodinu.
Co spojit s výletem do Luže
Luže leží v údolí Novohradky a její dějiny jsou úzce propojené s košumberským panstvím. Na Chlumku se nachází poutní areál s barokním chrámem Panny Marie Pomocné, který se budoval v letech 1690 až 1695. Jeho vznik souvisí s Marií Maxmiliánou a přechodem majetku k jezuitům.
Ve městě stojí za pozornost také gotický kostel svatého Bartoloměje s náhrobní deskou Diviše Slavaty, městská památková zóna, synagoga a židovský hřbitov. K odpočinku slouží Hamzův park a arboretum.
Hrad je přístupný z Luže a leží přibližně 25 kilometrů východně od Chrudimi. Bezbariérová lávka od Hamzovy léčebny je podle městských informací uzavřena. Kulturní akce a svatební obřady mohou dočasně změnit běžný návštěvní provoz.