Kopec nad Lužany, který místní nazývají Taneček, spojuje krátký výlet s příběhem o tanci, čertovi a zmizelé hospodě. Na vrcholu dnes návštěvníky vítají dřevěné plastiky Čerta a Káči, dřevěný altánek a informační tabule. Místo je jedním ze zastavení naučné stezky v okolí.
Kopec, kde se podle pověsti tančilo
Lužanská hora leží jihovýchodně od Lužan a na mapách se objevuje také pod názvem Zelená Hora. Vrchol má přibližně 500 metrů nad mořem; obecní historické materiály uvádějí kótu 491 metrů. Nad okolní krajinou vystupuje asi o 150 metrů a z obce je dobře dostupný.
Místní vyprávění klade na nejvyšší místo kopce hospodu Na tanečku, kam se o posvícení scházeli lidé z Lužan, Nezdic, Zeleného i Vlčího. Jednou si tam chtěla zatančit Káča, jenže nikdo z přítomných ji k tanci nevyzval. Když prohlásila, že by šla třeba s čertem, objevil se neznámý myslivec a její přání splnil. O půlnoci se pak podle pověsti hospoda propadla do země.
V Dvořákově opeře se příběh odvíjí jinak: Káča se dostane s čertem do pekla a ovčák Jirka se ji vydá vysvobodit. Lužanská pověst ale přináší podobné motivy — venkovskou zábavu, temperamentní Káču, čerta v lidské podobě i náhlý vstup nadpřirozena do všedního života.
Jak se pověst dostala k Dvořákovi
Antonín Dvořák býval hostem na lužanském zámku, který patřil architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi. Podle místní tradice se o příběhu mluvilo v okruhu Hlávkových hostů. Skladatel si jeho motiv později ověřoval také v Lužanech, Nezdicích a Příchovicích. Lužanská hora tedy nebyla jediným zdrojem inspirace, patřila však k místům, která se s jejím vznikem pojí.
Dvořák pobýval v Lužanech od 28. srpna do 2. září 1898. Operu nejprve zamýšlel pod názvem Ovčák a její definitivní partituru dokončil 29. září téhož roku v Praze. Pracoval na ní od května 1898 do února následujícího roku. Libreto napsal Adolf Wenig a premiéra se konala 23. listopadu 1899 v pražském Národním divadle pod taktovkou dirigenta Adolfa Čecha. Ve třech dějstvích se děj přesune z venkovské hospody do pekla a poté do zámecké síně.
Dřevěné postavy z dubů od zámku
Plastiky Čerta a Káči vznikly na Tanečku v roce 2013. Jejich podobu navrhla Jitka Dlouhá a vyřezali je řezbáři Dušan Světlík a Vendula Litterová.
Dubové kmeny pocházely od lužanského zámku. Poté, co jeden ze stromů spadl, muselo být u lužanského mostu pokáceno několik dubů. Dřevo poskytla obci Nadace J., M. a Z. Hlávkových a posloužilo k vytvoření nového připomenutí místní pověsti i jejího spojení s Dvořákem.
Taneček jako součást výletu po okolí
Tabule na vrcholu vypráví nejen o Čertu a Káče, ale také o historii ochotnického divadla v Lužanech a Zeleném. Naučná stezka propojuje nádraží, park u Hlávkova zámku, kaple, kříž nad obcí Zelené, plastiku Srdce pro krajinu, sochu svatého Vojtěcha, Taneček a osadu Zelená Hora.
Výlet lze spojit s návštěvou lužanského zámku a jeho parku. Na Hlávkovu žádost tam Dvořák zkomponoval Mši D-dur, známou jako Lužanská, která byla určena k vysvěcení zámecké kaple v roce 1887. Nedaleko stojí také bývalý empírový ovčín. Jeho spojování s ovčákem Jirkou z opery náleží k místní interpretační tradici, nikoli k jednoznačně doloženým předobrazům postavy.
Taneček je venkovní lokalita bez uvedené návštěvní doby a vstupného. Přesnou trasu, parkování a stav stezky před cestou ověřte u obce Lužany. Rodinný Výšlap na Taneček se uskutečnil v únoru 2026.