V kulturním domě Elektra, jen pár kroků od lázeňského centra Luhačovic, najdete muzeum, které vypráví o městě z více stran. Expozice připomíná nejen prameny a architekturu, ale také Luhačovické Zálesí – národopisný region na pomezí Valašska, Slovácka a Hané.
Lidové Zálesí a město v proměně
Stálá expozice Známé i neznámé Luhačovice zachycuje tři propojené podoby místa: tradiční region, lázeňské středisko a město, které se rozvíjelo mezi původní vesnicí a lázeňským areálem. Zdejší poloha na rozhraní kulturních oblastí se promítla do oděvu, řemesel, staveb i slavnostních zvyků.
Mezi vystavenými předměty jsou textilie, keramika a doklady každodenního života i zvyků. Sbírky připomínají zemědělství, chov dobytka, ovocnářství, pěstování lnu a konopí, práci se dřevem, barvířství, výšivku a hrnčířství. Zvláštní místo mají historické vyšívané textilie z Luhačovic a okolí; některé pocházejí z let 1751, 1763 a 1783. K typům staveb, které byly pro Zálesí charakteristické, patřily patrové komory s pavlačí i roubené sušírny ovoce.
Od pramenů k Jurkovičovým stavbám
Lázeňský příběh města začal dávno před podobou, kterou známe dnes. Minerálním pramenům se dříve říkalo Slanica a první prameny označované jako luhačovická voda byly zachyceny ve druhé polovině 17. století. V roce 1772 vodu analyzoval vídeňský chemik B. Crantz a podle městských historických materiálů ji označil za mimořádně silnou.
Rozvoj lázní podporovali Serényiové, kteří vlastnili panství od 17. století do roku 1945. Důležitým mezníkem byl rok 1902: vznikla Akciová společnost lázní luhačovických a lékař František Veselý přivedl do města architekta Dušana Jurkoviče.
Jeho tvorbě i působení na moravsko-slovenském pomezí se věnuje Kabinet Dušana Jurkoviče. K vidění jsou stavby, návrhy nábytku i etnografická dokumentace. Součástí prezentace je také digitální a virtuální podoba architektova regulačního plánu lázní z roku 1903. S pomocí obrazovky, chytrého telefonu a 3D brýlí lze prozkoumat jeho urbanistické představy. Kabinet byl veřejnosti poprvé představen v roce 2018.
Muzeum s kořeny v roce 1918
Za vznikem muzea stálo úsilí místních nadšenců. Přípravný výbor se ustavil na podzim roku 1917 a regionální muzeum zahájilo činnost 28. července 1918 v budově zvané Zámeček nad lázeňskou kolonádou. Muzejní společnost vznikla 12. srpna téhož roku.
Mezi zakladatelské osobnosti patřil etnograf a luhačovický rodák Antonín Václavík. Položil základy sbírky a své poznatky později shrnul v rozsáhlé monografii Luhačovské Zálesí, která vyšla v roce 1930. Etnografická sbírka dnes čítá téměř 30 000 předmětů, v expozici je však vystavena jen její část.
Po druhé světové válce se muzeum několikrát organizačně proměnilo. Od roku 1965 je součástí dnešního Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a v současné podobě sídlí v Městském domě kultury Elektra od roku 2007.
Loutky a program pro školy
Výstava Kašpárek s Hurvínkem oslavují, pořádaná od 20. února do 30. prosince 2026, připomíná sto let od vzniku Hurvínka a deset let od zápisu českého a slovenského tradičního loutkového divadla na seznam UNESCO. Představuje rodinná loutková divadélka, historické marionety, kukátková divadélka luhačovického výtvarníka Františka Petráka i filmové projekce.
V interaktivní herně si děti mohou vyzkoušet maňásky, marionety nebo javajky. Připravené leporelo umožňuje sestavit vlastní papírové stolní divadlo. Muzeum nabízí také školní vzdělávací programy věnované například historii lázní, architektuře, zámku, pražské čtvrti nebo významu slunce, vody a vzduchu.
Otevírací doba a vstupné
Muzeum Luhačovického Zálesí sídlí na adrese Masarykova 950 v kulturním domě Elektra. Otevřeno má od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, s polední přestávkou mezi 12. a 13. hodinou. Vstupné pro dospělé činí 70 Kč, děti od 6 do 15 let platí 35 Kč; zvýhodněné vstupné je určeno studentům a seniorům nad 65 let.