Slepičí skála leží v lesích CHKO Blaník a na první pohled nevypadá jako místo spojené s velkými dějinami. Právě tady se ale v roce 1868 těžil kámen pro Národní divadlo. Lom se do dneška zachoval jen zčásti, protože jeho značnou část postupně odtěžili kameníci. Zastávka u skály se dá zařadit do výletu na Velký Blaník.
Jak kámen putoval z Podblanicka do Prahy
Impulzem k získání kamene byl nápad louňovického nadlesního Čeňka Fišera. První odlomený kus však neměl potřebné rozměry, a do Prahy proto neodjel. Skončil zazděný v nároží sklepa bývalého louňovického pivovaru, kde se podle informací městyse dochoval dodnes. Jeho prohlídka ovšem závisí na tom, zda je konkrétní objekt přístupný.
Z lomu byl následně vybrán větší kámen, který už požadavkům vyhovoval. Z Louňovic vyrazil 12. května 1868 slavnostní průvod a 16. května byl kámen při slavnosti uložen do základů Národního divadla. Se Slepičí skálou tak souvisejí minimálně dva kameny, přičemž do Prahy se dostal až ten druhý.
Proč právě Blaník
Výběr místa souvisel s postavením Blaníku v českém národním hnutí. Hora opředená pověstí o spícím vojsku patřila v 19. století k výrazným národním symbolům. V roce 1868 se na Velkém Blaníku konaly dva tábory lidu a pokaždé na ně dorazily tisíce lidí. Kámen ze zdejšího lomu proto představoval také připomínku významné krajiny Podblanicka.
Blaník se později objevil i ve výzdobě Národního divadla. Obraz zdejší hory od krajináře Julia Mařáka byl umístěn v prostoru u prezidentské lóže. Další kámen z Velkého Blaníku byl v roce 1926 vložen spolu s kameny z jiných památných míst do základů Hasičského domu v Praze na Vinohradech.
Trasa ke Slepičí skále
Nejpraktičtějším nástupním místem je parkoviště pod Velkým Blaníkem ve směru od Louňovic pod Blaníkem. Oficiální trasa ke Slepičí skále měří přibližně 3,7 kilometru, trvá zhruba hodinu a půl a při stoupání překoná asi 215 metrů převýšení. Vede po červené turistické značce a zároveň po naučné stezce S rytířem na Blaník.
Naučná stezka není okružní. Nastoupit na ni lze od parkoviště i od Domu přírody Blaníku. Kromě Slepičí skály míjí také Veřejovou skálu, kamennou hlavu blanického rytíře a kopii kamene vylomeného pro Národní divadlo. Samotná Slepičí skála nemá běžnou poštovní adresu, proto je při plánování výletu praktičtější zadat do map parkoviště nebo trasu naučné stezky.
Co přidat k výletu
Trasa může pokračovat na vrchol Velkého Blaníku s rozhlednou nebo směrem ke Kondraci. V okolí se nachází také Dům přírody Blaníku a venkovní geologická expozice hornin Podblanicka. Pokud vyrazíte přímo z Louňovic pod Blaníkem, půjde o delší variantu než při cestě od parkoviště; celková vzdálenost se bude lišit podle zvoleného směru a odboček.
Slepičí skála není monumentální památkou, za kterou se vyráží kvůli velkolepé stavbě. Její význam spočívá v příběhu lomu ukrytého v krajině pod Blaníkem a kamene, který byl 16. května 1868 položen do základů Národního divadla.