Na Velký Blaník se dá vyrazit za rozhledem, na Malý za zříceninou poutní kaple. Pěší trasa přes oba vrcholy ale ukáže také pozůstatky pravěkého opevnění, lesní skály a přírodní rezervace. Výchozím bodem může být parkoviště pod Velkým Blaníkem u silnice mezi Louňovicemi pod Blaníkem a Načeradcem; cesty vedou také z Louňovic, Kondrace nebo Načeradce. V přírodních rezervacích je třeba zůstat na značených trasách.
Výhled z věže ve tvaru husitské hlásky
Velký Blaník měří 638 metrů a na jeho vrcholu stojí dřevěná rozhledna připomínající husitskou hlásku. Podle návrhu Klubu českých turistů byla postavena v roce 1941. Je vysoká 30 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 107 schodů. Za dobré viditelnosti je odtud kruhový výhled na Podblanicko i krajinu za hranicemi chráněné krajinné oblasti.
Rozhledna není první vyhlídkovou stavbou na vrcholu. Už v roce 1895 nechal kardinál František Schönborn vybudovat první. Dřevěná věž postavená v roce 1914 se pak v roce 1936 zřítila při silném větru. V dnešní rozhledně je prostor připomínající kapli svatého Václava. Samostatný pomník či kaple, které se původně zamýšlely, ale nikdy nevznikly.
Cesta vzhůru vede lesem a místy je strmější a kamenitá. U rozhledny bývá k dispozici občerstvení i turistická známka. Provozní doba a vstupné se mění podle sezony.
Hradištní valy a skály z blanických pověstí
Vrcholu se vyplatí věnovat čas i po sestupu z rozhledny. V okolním lese se zachovaly mohutné valy pravěkého hradiště. Odborníci je spojují s dobou železnou, konkrétně s halštatsko-laténským obdobím. V turistických materiálech se místo označuje jako keltské hradiště, přesná identita jeho stavitelů však není jistá. Lokalita byla využívána také ve středověku a předpokládá se, že tu stával i středověký hrad.
Opevnění pokračuje u Veřejovy skály na severozápadním úbočí, kde jsou patrné příkopy a valy. Skála se pojí s pověstí o vstupu do nitra hory a vojsku blanických rytířů. Tajná brána ani vojsko ukryté pod zemí ovšem nejsou historicky doložené.
Červená značka vede naučnou stezkou S rytířem na Blaník. Po cestě míjí Rytířské skály, kamenná moře, Slepičí skálu a další přírodní i historická místa. Velký Blaník je přírodní rezervací o rozloze téměř 85 hektarů. Jejími cennými částmi jsou bukové porosty, skalní výchozy a suťové svahy.
Malý Blaník a zřícenina poutního místa
Oproti rušnějšímu Velkému Blaníku nabízí Malý Blaník klidnější lesní prostředí. Podle údajů městyse dosahuje výšky 580 metrů. Zdejší přírodní rezervace chrání bukový les, kamenné sutě a skalní výchozy z muskoviticko-biotitických ortorul. Po dešti mohou být lesní cesty rozbahněné, proto se hodí pevná nepromokavá obuv.
Na vrcholu stojí zřícenina barokní poutní kaple svaté Máří Magdalény. Poutní tradice je tu doložena nejpozději od 16. století a samotná kaple vznikla přibližně roku 1753. Po josefínských reformách byly poutě v roce 1783 zastaveny a stavba začala chátrat. Zůstala z ní především část obvodového zdiva a půdorys kaple, k níž náležela sakristie a oratoř.
Uvnitř zříceniny roste nápadný smrk, kterému se říká Farář nebo Velký mnich. Místní tradice vypráví také o dalších smrcích, Malém mnichovi a ministrantech. K jižnímu průčelí kaple přibyla v roce 1887 dřevěná kaplička. Socha svaté Máří Magdalény, která v ní bývala, byla zachráněna a dnes je v kostele v Louňovicích.
Kaple se postupně obnovuje. V roce 2026 má pokračovat sanace a památková konzervace další části zdiva i obnova dřevěné poutní kapličky. Dokončení prací je plánováno na rok 2028, termín se však může změnit. Místo má zůstat turistům přístupné, během oprav se ale může měnit průchodnost jednotlivých částí.
Chráněná krajina mezi oběma vrcholy
Velký i Malý Blaník leží v CHKO Blaník, která patří k nejmenším chráněným krajinným oblastem v Česku. Vedle bukových lesů a skal tu stojí za pozornost také geologie zdejší krajiny. Valy, zdivo kaple ani skalní útvary není vhodné poškozovat, lézt po nich nebo z nich odnášet kameny. V přírodních rezervacích je zakázáno hledat archeologické nálezy detektorem a jezdit na kole.
Výlet lze omezit na Velký Blaník s rozhlednou, případně spojit oba vrcholy. Širší pohled na přírodu, geologii a kulturní historii Podblanicka nabízí Dům přírody Blaníku u Krasovic.