Bažantnice u Loukova leží jen několik kilometrů od obce, severně od jejího zastavěného území a poblíž silnice směrem na Svijany. Z původního loveckého zámečku zůstalo především obvodové zdivo. Zřítila se střecha i většina stropů, takže návštěvníka čeká spíše působivé torzo než zachovalá historická budova.
Místo je zajímavé nejen svým vzhledem, ale také příběhem celého areálu. Bažantnice bývala součástí dvora a loveckého zázemí svijanského panství. Dnes její pozůstatky stojí v krajině, kde se setkává památková hodnota s lesním prostředím chráněné přírody.
Stavba s renesančním jádrem
Dochovaný objekt má obdélný půdorys, jedno patro a valbovou střechu, která k němu původně patřila. Vnější podoba odpovídá klasicismu, starší stavební podstata však ukrývá renesanční jádro. Právě spojení několika stavebních období dává zřícenině její osobitý charakter.
Podle starších popisů mohla na místě nejprve stát dřevěná renesanční budova. Po požáru v roce 1836 ji měla nahradit stavba v klasicistním duchu. Prameny se v přesném datování a popisu jednotlivých etap rozcházejí, jisté je však klasicistní pojetí dochovaného objektu a jeho starší renesanční základ.
Součást loveckého a hospodářského dvora
Bažantnice nesloužila jako samostatné šlechtické sídlo. Byla praktickým zázemím loveckého areálu, k němuž patřily také hospodářské stavby. Podél příjezdové cesty například stála kamenná pilířová kolna. Na přelomu 20. a 21. století byla rozebrána a její materiál našel nové využití.
Areál vznikal v souvislosti se svijanským panstvím. V době spojované s jeho vznikem patřilo panství Valdštejnům z Mnichova Hradiště. Zámeček proto nebyl pouze místem odpočinku při honech, ale také součástí širšího systému hospodaření a společenského života panství.
Památkový význam se nevztahuje jen k hlavní budově. Do areálu patřil také objekt označovaný jako domeček a další hospodářské zázemí. Z někdejšího komplexu se podle popisů dochovaly částečně dvě stavby – vlastní zámeček a hospodářský objekt.
Od chátrání k pokusům o záchranu
Dlouhodobé chátrání proměnilo někdejší funkční areál v torzo. Zároveň se objevily snahy místo zachránit a postupně oživit. Na obnově se podle pamětnických a rodinných pramenů podíleli novodobí vlastníci a lidé, kteří revitalizaci iniciovali.
Část příběhu z 20. století vychází z rodinné kroniky a ústního podání. Tyto informace proto představují především tradované svědectví, nikoli ve všech detailech archivně doložený popis minulosti. I tak pomáhají dokreslit proměnu lokality od hospodářského a loveckého areálu k opuštěné památce v lesní krajině.
Krátká vycházka Bažantnicí
Zámeček se nachází u přírodní rezervace Bažantnice u Loukova. Rezervace chrání lesní prostředí s výskytem vzácných rostlin a živočichů, rozkládá se přibližně na 9,15 hektaru a vyhlášena byla v roce 2000. Přírodní rezervace a památkově chráněný areál zámečku jsou dvě odlišné formy ochrany, které se zde nacházejí vedle sebe.
Územím vede naučná stezka Bažantnice u Loukova. Její začátek se uvádí u kapličky mezi Svijany a Loukovem, takže lze návštěvu torza spojit s krátkou procházkou lesem. K samotné stavbě nevede běžná turistická značená trasa; přístup souvisí s místní komunikací, příjezdovou cestou a naučnou stezkou.
Protože jde o částečně zřícené objekty, je možné si je prohlédnout zvenčí a respektovat jejich stav, vlastnické poměry i případná omezení vyplývající z ochrany přírody. Před cestou je proto potřeba ověřit, zda je přístup v danou chvíli možný. Lokalita leží na hranici Středočeského a Libereckého kraje, samotný areál Bažantnice však náleží k Loukovu ve Středočeském kraji.