Vřesová studánka leží na jižním úbočí Červené hory, přibližně 1 300 metrů nad mořem, na křižovatce turistických tras hlavního jesenického hřebene. Dnes tu návštěvníci najdou zastřešený pramen, základy někdejšího kostelíka, litinový kříž a oltářní kámen. K místu se váže také příběh gymnastky Věry Čáslavské, která se tu po okupaci Československa v roce 1968 skrývala před možným zatčením.
Od poutního pramene k horské útulně
O Vřesové studánce se dochovaly zprávy nejméně z druhé poloviny 17. století. U pramene tehdy stála dřevěná kaple a přístřešek. Voda získala pověst léčivé, a do hor proto mířili poutníci z okolí. Její údajné účinky patřily k lidové víře a tradici místa.
V roce 1820 zde vznikla útulna pro návštěvníky. Později fungovala také jako hostinec. Když ji zničil požár, nahradil ji nový objekt známý jako Heidebrünnel. Nabízel restaurační místnost, několik pokojů i možnost nouzového přespání na seníku. Pro poutníky a turisty, kteří se v tehdejších podmínkách vydávali přes hory, šlo o důležité zázemí.
Kostelík zničil zásah blesku
V roce 1846 vyrostl u pramene větší svatostánek. Po jeho poškození následovala v letech 1926 až 1927 stavba nové horské kaple, označované také jako kostelík. Navrhl ji vídeňský architekt Karl Seidl. Dne 10. května 1946 ji po zásahu bleskem zničil požár.
Z původní stavby zůstaly především základy. V roce 1993 tu vztyčili litinový kříž a od roku 2017 prostor doplňuje oltářní kámen od sochaře Otmara Olivy, na jehož podobě spolupracoval kameník Petr Novák. Několikrát do roka se u Vřesové studánky konají bohoslužby.
Dva týdny v úkrytu před olympiádou
S někdejší horskou chatou je spojena jedna z nejvýraznějších událostí v novodobých dějinách místa. V srpnu 1968 zde Zdeněk Zerzáň, tehdejší náčelník Horské služby a správce objektu, zprostředkoval úkryt Věře Čáslavské. Gymnastce po invazi vojsk Varšavské smlouvy hrozilo kvůli podpisu manifestu Dva tisíce slov zatčení. Na chatě strávila přibližně dva týdny a pokračovala v přípravě na olympijské hry v Mexiku.
Bez gymnastického nářadí si jako kladinu zvolila kmen stromu. Podle pozdějších vzpomínek pomáhala také s pracemi kolem chaty, mimo jiné skládala koks. Poté se vrátila k reprezentačnímu týmu. Na olympiádě v Mexiku získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Když při ceremoniálu zazněla sovětská hymna, odvrátila hlavu a sklonila ji na protest proti okupaci.
Co z chaty zůstalo
Posledním správcem chaty byl Miroslav Javořík, který ji s manželkou převzal v roce 1979. Provoz byl skromný: objekt nebyl připojený k běžné elektrické síti, používal agregát a svítilo se v něm svíčkami. Zásobování bývalo omezené. Chata měla oficiálně dvanáct lůžek, za špatného počasí však poskytla přístřeší i dalším turistům.
Po uzavření v roce 1981 budova chátrala a v roce 1988 ji kvůli špatnému technickému stavu odstranili. Dnes na místě není žádné turistické zázemí. Okolí studánky otevírá výhledy k údolí Hučivé Desné i na Keprník a Vozku. Lokalita spadá pod obec Loučná nad Desnou v Olomouckém kraji a historicky souvisí také s Kouty nad Desnou.
Vřesová studánka leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Na hřebeni se počasí rychle mění, často tu fouká a objevuje se mlha; v zimě cestu komplikují sněhové podmínky. Návštěvníci by proto měli zůstávat na značených trasách a respektovat pravidla ochrany přírody.