V Památníku tří odbojů v Lošanech se návštěvník setká s osobními předměty, dokumenty i torzem někdejšího statku. Právě tady se odehrává příběh rodiny Mašínů, jejíž členové zasáhli do prvního, protinacistického i protikomunistického odboje. Při prohlídce lze poznat nejen jejich osudy, ale také proměny hospodářství, které rodina vlastnila po generace.
Od selského statku k památníku
Dějiny statku sahají podle dostupných podkladů do 15. století. Do rukou Mašínů přešel 20. dubna 1699, kdy jej koupil Matěj Mašín z Mančic. Místo pak zůstávalo po řadu generací spojené se selským hospodařením.
Josef Vladimír Mašín se narodil v Lošanech 26. srpna 1896. Za první světové války vstoupil do československých legií a bojoval u Zborova i Bachmače. Prošel také boji na Transsibiřské magistrále. Po návratu do vlasti sloužil v československé armádě. Statek byl naposledy upraven ještě za jeho života, v roce 1930; tato podoba později posloužila jako východisko pro pamětní architekturu.
Josef Mašín a Tři králové
Po nacistické okupaci se Mašín zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa. Společně s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem tvořil skupinu, které se říkalo Tři králové. Získávali zpravodajské informace a předávali je do zahraničí, vedle toho připravovali také sabotáže.
Gestapo Mašína zatklo 13. května 1941 po přestřelce v pražské Čiklově ulici. V červnu následujícího roku jej popravili na kobyliské střelnici. Jeho rodinnou stránku v památníku připomínají motáky, tedy tajné zprávy, které krátce před smrtí napsal manželce a dětem.
Do událostí zasáhla také Zdena Mašínová. Za nacistické okupace byla vězněna, po válce ji uvěznil komunistický režim. V roce 1952 dostala 25 let za údajnou spoluúčast na činnosti svých synů a v roce 1956 zemřela ve vězení v Pardubicích. Po roce 1989 byla rehabilitována; v roce 1998 jí byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Odpor synů zůstává předmětem sporů
Ctirad a Josef Mašínové se na začátku 50. let zapojili do ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu. S Milanem Paumerem a dalšími spolupracovníky podnikali akce namířené proti bezpečnostním složkám. V říjnu 1953 se pokusili přes území tehdejší Německé demokratické republiky dostat do Západního Berlína.
Posuzování jejich činů v české společnosti zůstává rozdělené. Debaty se týkají použití násilí, obětí ozbrojených akcí i dramatického útěku přes východní Německo. Ministerstvo obrany přesto v roce 2022 vydalo Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu. Expozice tak představuje příběh i jeho souvislosti, aniž by jeho různé interpretace zjednodušovala.
Torzo domu a předměty z rodinné historie
Komunistický režim statek zabavil a od roku 1953 jej využívalo místní jednotné zemědělské družstvo. Budovy postupně chátraly. Po restitucích se k majetku po roce 1989 přihlásila Zdena Mašínová, úplné majetkové narovnání však nastalo až v roce 2018. Téhož roku vznikl spolek, který usiloval o zpřístupnění místa veřejnosti.
Památník se otevřel 26. srpna 2022, v den 126. výročí narození Josefa Mašína. Nejde o obnovený rodný dům: dochovaly se hlavně kamenné a smíšené zdivo a klenuté místnosti v přízemí. Architekti pozůstatky zakonzervovali pod vrstvou stříkaného železobetonu, která nechává vyniknout stopám chátrání místo toho, aby je zakrývala.
Expozice v někdejší hospodářské budově přibližuje dějiny statku, rodiny i tří odbojů. Text Mašínových motáků je zde vystaven česky a anglicky. Místnost věnovanou třem odbojům doplňují tři otvory v klenbě, kterými do prostoru během dne dopadá světlo v barvách české trikolory. V jedné z místností roste moruše, symbolická připomínka stromu, který podle pamětníků stával na lošanské návsi.
Mezi vystavenými předměty jsou historické fotografie, dokumenty i osobní věci. Patří k nim kufr, s nímž se Josef Mašín starší vrátil z legií, a tuba na holení nalezená po jeho zatčení v Čiklově ulici. K vidění jsou také výšivky a odznaky z uniformy Josefa Mašína mladšího z období jeho služby v americké armádě. Na půdě je vystaveno všech 22 návrhů vytvořených při studentské práci na Fakultě architektury ČVUT.
Mašínův den v Lošanech
V sobotu 29. srpna 2026 se v památníku na adrese Lošany 1 uskuteční III. Mašínův den. Program začne ve 14:30 a skončí ve 21:00. Na programu je přednáška Veroniky Cihlářové Zasnoubeny se smrtí, hudební vystoupení písničkáře Ziggyho Horvátha a projekce filmu Domeček režiséra V. Urbana. Součástí bude také audiovizuální vzpomínka Milan – Ten třetí.
Vystoupí rovněž Radek Mašín a spisovatel Jan Novák se zúčastní besedy Zatím dobrý. Vstup na program je zdarma. Návštěvu lze spojit s prohlídkou sousední gotické tvrze z 15. století nebo se zastavením u pomníku Josefa Mašína z roku 1947.