Okružní Naučná stezka Lopeník měří přibližně 7,3 kilometru a začíná u obecního úřadu v Lopeníku. Během výletu pod Velkým Lopeníkem, jedním z nejvyšších vrcholů Bílých Karpat, se střídají louky, lesy a kopaničářské osídlení. Osm naučných zastavení přibližuje přírodu i život v této části Moravských Kopanic.
Od zvonice přes lesy až k Malému Lopeníku
Od obecního úřadu míří trasa k přírodní památce U zvonice, poté vede kolem Soliskového potoka, lesními cestami a po svazích Grúně. Později navazuje na žlutě značenou trasu směrem k Malému Lopeníku. Okruh prochází krajinou, v níž se vedle sebe objevují louky, okraje lesa i jednotlivá stavení.
Jaro, především období května a června, může přinést rozkvetlé louky s pestrou škálou rostlin včetně orchidejí. Konkrétní podoba květeny se během sezony mění podle počasí. Přírodní památka U zvonice zabírá přibližně jeden hektar a chrání cenná rostlinná i živočišná společenstva.
Příroda utvářená hospodařením
Informační panely se věnují geologii, vodním poměrům, lesním bylinám a živočichům i dějinám okolních obcí. Vysvětlují také, jak se v oblasti hospodařilo v lesích a na loukách. Právě dlouhodobá činnost místních obyvatel se promítla do dnešní podoby zdejších svahů a pastvin.
Lopeník vznikl jako kopaničářská obec v roce 1791. Ještě předtím tu stála jednotlivá stavení a lidé se živili například klučením lesa, chovem dobytka nebo dřevorubectvím. V krajině se tak dodnes prolínají lesní porosty, pastviny a rozptýlené usedlosti.
Usedlost i další cíle v okolí
Historii místního osídlení připomíná památkově chráněná usedlost č. p. 141, příklad tradiční lidové architektury Moravských Kopanic. K okolním přírodně cenným místům patří také přírodní památka Grůň a pastvina Hrubý Mechnáč, kde rostou chráněné druhy rostlin. Lopenický okruh tvoří úvod do širšího území Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Bílé Karpaty.
Výlet lze prodloužit po turistických trasách v okolí Malého Lopeníku nebo pokračovat směrem k Velkému Lopeníku. Ten dosahuje nadmořské výšky 911 metrů.
Terén a zázemí na trase
Stezka je přístupná po celý rok a určená pěším i cyklistům; v zimě ji lze využít také pro běžkařský výlet. Povrch tvoří místní a zpevněné účelové komunikace, lesní cesty a úseky podél luk. Trasa vede kopcovitým terénem a po dešti mohou být cesty blátivé. Při zimní návštěvě se hodí zjistit, jaké jsou sněhové podmínky.
Parkovat lze u odbočky k horní škole ve směru na Lopenické sedlo. Další možnosti jsou u lyžařského areálu na Mikulčině vrchu nebo u některých rekreačních objektů. Turistické informační centrum v budově obecního úřadu bývá otevřené sezoně, zpravidla od května do října.
V chráněných úsecích je třeba zůstat na cestách tam, kde to ochranný režim vyžaduje, a netrhat rostliny.