Šest a půl kilometru dlouhá naučná stezka Velký Lomnický začíná u parkoviště na Farské louce v Lomnici nad Lužnicí. Vede kolem rybníků Vydýmač a Velký Lomnický a doplňuje ji patnáct informačních tabulí. Po cestě je také pozorovací věž, kryt pro sledování vodního ptactva a odpočinková místa. Trasa není okružní, zpět se jde stejnou cestou.
Velký Tisý a jeho mokřadní okolí
Nedaleko leží Velký Tisý, rybník dokončený roku 1505. Má zhruba 275 hektarů vodní plochy a jeho břehy se vinou v zátokách, kolem ostrovů a poloostrovů. Při okrajích vody se střídají litorální porosty, tedy pásy rostlin, které spolu s mokřady vytvářejí rozmanitá stanoviště pro živočichy.
Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý chrání jedenáct rybníků a přilehlá mokřadní území. Vyhlášena byla v roce 1957 a je součástí mokřadu mezinárodního významu Třeboňské rybníky podle Ramsarské úmluvy. Zároveň jde o významné ptačí území. Pravidelně tu hnízdí například orel mořský, luňák hnědý a hohol severní.
K vodní soustavě patří také Zlatá stoka, která Velký Tisý obtéká z jižní strany. Kanál vznikal v letech 1506 až 1520, krátce po dokončení rybníka. Rybníky, vodní díla a mokřadní stanoviště tak tvoří krajinu, jejíž podoba se po staletí měnila v souvislosti s hospodařením s vodou.
Hráze lemují duby i akáty
Mezi rybníky Koclířov a Velký Tisý vede hráz dlouhá přibližně 1 850 metrů. Její součástí je silnice a po celé délce ji doprovází dubová alej. Stromořadí vyznačuje linii mezi vodními plochami a patří k výrazným prvkům zdejší rybniční krajiny. V okolí se zmiňuje také akátová alej mezi Koclířovem a Velkým Tisým.
Jednotlivé aleje přitom nemusejí ležet přímo na území Lomnice nad Lužnicí, i když patří do krajiny v jejím okolí. Při pozorování ptáků je důležité držet se přístupných cest a respektovat informační tabule i případná omezení. Do rákosin a klidových částí rezervace se nevstupuje; ptáky lze sledovat z odstupu, například s dalekohledem.