Akátová alej leží mezi rybníky Koclířov a Velký Tisý v širším okolí Lomnice nad Lužnicí. Tvoří ji výrazná řada stromů, která vede otevřenou krajinou rybníků, hrází, mokřadů, luk a lesíků. Samotná alej není velkou turistickou atrakcí na několik hodin, jako zastavení během pěšího výletu však funguje velmi dobře.
Charakter místa vynikne hlavně ve chvíli, kdy se pravidelná linie stromů objeví proti vodní hladině nebo širokým loukám. Klidné prostředí může zaujmout fotografy i návštěvníky, kteří vyhledávají méně známé scenérie a proměny krajiny v průběhu roku.
Kde alej hledat
Stromořadí se nachází mezi rybníky Koclířov a Velký Tisý. Jeho poloha odpovídá přibližně souřadnicím 49°4'6.561" severní šířky a 14°42'17.289" východní délky. Protože alej nemá běžně uváděnou poštovní adresu, je při plánování cesty praktičtější pracovat s mapou a těmito souřadnicemi.
V okolí se nacházejí i další stromořadí, se kterými by se akátová alej neměla zaměňovat. Na hrázi Koclířova roste dubová alej a další dubová alej je spojována s hrází Velkého Tisého. Akátová alej mezi oběma rybníky je samostatným prvkem zdejší krajiny. U jejího stáří, počtu stromů ani historického původu nejsou v dostupných podkladech uvedeny přesné údaje.
Výlet na pomezí rybníků a mokřadů
Okolí Velkého Tisého patří do národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý. Chráněné území má rozlohu přibližně 557,5 hektaru, poprvé bylo vyhlášeno v roce 1957 a zahrnuje soustavu rybníků, mokřadní vegetaci, louky, lesíky i pole. Zároveň leží v CHKO Třeboňsko a v ptačí oblasti Třeboňsko.
Rezervace je jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v České republice. Při vhodných podmínkách lze v okolní krajině zahlédnout například volavky, husy velké, bukače velkého, orla mořského nebo orlovce říčního. V širším okolí se objevuje také vydra říční. Zajímavější pozorování bývají možná během ptačích tahů, zejména ráno a večer, kdy je v krajině méně lidí.
Hráze a stromořadí zde zároveň rozdělují rozsáhlý otevřený prostor, poskytují úkryt a stanoviště různým organismům a propojují jednotlivé části rybniční soustavy. U samotné akátové aleje však nelze bez podrobného průzkumu uvádět konkrétní ekologické parametry.
Stopy třeboňského rybníkářství
Výlet kolem aleje není jen cestou přírodou. Velký Tisý byl dokončen v roce 1505 a právě při jeho výstavbě se podle dostupných údajů poprvé objevilo jméno rybníkáře Štěpánka Netolického. K pozdějšímu rozvoji třeboňské rybniční soustavy přispěl také Jakub Krčín.
Do zdejšího vodohospodářského systému patří rovněž Zlatá stoka. Ta dodnes souvisí s fungováním třeboňských rybníků a v krajinářských dokumentech je území mezi Velkým Tisým a Koclířovem vnímáno jako významný biokoridor, jehož osou právě Zlatá stoka prochází.
Co zařadit do trasy
Akátovou alej lze spojit s procházkou kolem hráze Velkého Tisého, rybníka Koclířov a Zlaté stoky. Jako výchozí bod může posloužit Lomnice nad Lužnicí. Při plánování trasy se dá orientovat také podle prodejny ryb Šaloun u sádek na břehu Velkého Tisého.
Na podzim okolí aleje hraje barvami, zajímavě působí také v ranním oparu nebo při nízkém večerním světle. Pro fotografování se nabízejí průhledy mezi kmeny směrem k hladině a hrázím. V rezervaci je nutné respektovat ochranný režim, držet se veřejných cest a hrází a nevstupovat mimo vyznačené trasy.