K přírodní památce Moučné pytle se dá vyrazit po zeleně značené turistické cestě mezi Karlovými Vary a Horním Slavkovem. Od hájovny Bor je to k lokalitě přibližně jeden kilometr. Další možností je trasa z Doubí směrem na Horní Slavkov.
Skály leží ve vrcholové části Jeleního vrchu v CHKO Slavkovský les, v katastrálním území Údolí u Lokte. Chráněné území zabírá asi 0,61 hektaru a přírodní památkou je od roku 1997. Jde o lesní místo bez pokladny, návštěvnického zázemí a stanovené otevírací doby; přesné parkovací místo ani jednoznačný nástup na trasu nejsou doloženy.
Balvany s podobou naplněných vaků
Jednotlivé žulové bloky jsou rozčleněné puklinami a jejich oblé tvary připomínají velké pytle napěchované moukou. Odtud pochází název lokality. Na svahu se skály řadí do stupňů a vytvářejí mrazové sruby i skalní hradby. Největší útvar má věžovitý tvar a dosahuje výšky přibližně pěti metrů.
Moučné pytle jsou ukázkou blokového, někdy označovaného jako žokovitého, rozpadu žuly. Zdejší hornina je středně až hrubě zrnitá žula kfelského typu s větším podílem světlé slídy, tedy muskovitu. Patří mezi variské granitoidy spojované zejména s karlovarským plutonem.
Podobu skal dotvářela voda i mráz
Voda pronikala do puklin a postupně přispívala k rozkladu horniny. Ve třetihorách se na zvětrávání podílely také chemické procesy a vítr. Když se narušený materiál odnesl, zůstaly odolnější žulové bloky. Ve čtvrtohorách jejich tvar dále měnil mráz: voda v drobných trhlinách při zmrznutí zvětšuje objem a pukliny postupně rozšiřuje.
Na vrcholu největší skalní hradby jsou patrné tři oválné prohlubně, takzvané skalní mísy. Vznikají dlouhodobým působením vody a zvětráváním povrchu. Na malé ploše tak lze pozorovat několik podob, které získala žula vlivem přírodních procesů. Podle turistických podkladů nemají Moučné pytle ve Slavkovském lese běžnou obdobu v podobném rozsahu a tvaru.
Lesní okolí se mění
V okolním lese převažují smrky, místy s borovicí a modřínem. V mladších porostech rostou také břízy, jedle, javory, duby a buky. Péče o chráněné místo zahrnuje odstraňování náletových smrčků, které se uchycují mezi skalami nebo přímo na jejich vrcholech. Samotné útvary jsou stabilní a stavební zásahy nepotřebují.
Krajinu ovlivnila také kalamitní těžba. Po otevření některých míst se od skal ukázaly výhledy k východu a jihozápadu, jejich podoba se však s obnovou lesa může měnit. Vytěžené plochy byly zajištěny oplocenkami a osázeny; místy se přirozeně vracejí břízy a jeřáby.
Při pohybu v lokalitě je potřeba respektovat značení, nevstupovat do oplocenek a do skal nezasahovat.