Prohlídku začněte na náměstí
Sloup Nejsvětější Trojice stojí přímo v historickém centru Lokte, uprostřed náměstí T. G. Masaryka. K památce se dostanete bez vstupného a bez omezení návštěvní dobou. Při prohlídce se vyplatí obejít celý monument, protože z každé strany nabízí trochu jiný pohled na sochy, nápisy i architektonické řešení.
Na první pohled upoutá barokní výzdoba a počet postav. Neobvyklý je ale především půdorys stavby: dvoustupňový podstavec, pylon i vrcholové sousoší mají tři strany. Trojúhelník zde není náhodným tvarem. Odkazuje k Nejsvětější Trojici a představě trojjediného Boha, která se tak promítá do celého kamenného díla.
Památka jako poděkování za ochranu města
Loketský sloup vznikl mezi lety 1717 a 1719. Město jej nechalo vybudovat jako výraz vděčnosti za odvrácení morové epidemie. V období, kdy mor patřil k nejvážnějším hrozbám pro obyvatele měst i okolních oblastí, plnily podobné monumenty náboženskou i veřejnou úlohu. Připomínaly společnou zkušenost a víru v přímluvu světců.
Letopočet 1719 je na sloupu zaznamenán ve zlacených nápisech a chronogramech. V těchto latinských textech vybraná písmena zároveň představují číslice, z nichž lze rok přečíst. Modlitby a nápisy na čelních plochách horní části proto nejsou jen ozdobou. Doplňují význam celého monumentu a vysvětlují, proč byl vytvořen.
Od Nejsvětější Trojice po městský znak
Nejvýše umístěné sousoší zobrazuje Boha Otce, Boha Syna a Ducha svatého. Pod ním se nachází trojice archandělů – Michael, Gabriel a Rafael. Horní partie tak vytváří pomyslnou nebeskou sféru, která shlíží na Loket i na světce rozmístěné v nižší části.
Mezi spodními sochami najdete svatého Václava, svatého Floriána, svatého Jana Křtitele, svatého Jana Nepomuckého, svatého Šebestiána a Pannu Marii Immaculatu. Jednotlivé postavy zastupují různé významy a oblasti ochrany. Svatý Václav připomíná zemského patrona, svatý Florián ochránce před požáry a svatí spojovaní s morem odkazují k hlavnímu důvodu vzniku sloupu. Součástí výzdoby je také znak města Lokte.
Hlavní výjev sousoší směřuje k východu. Orientace souvisela s původní městskou branou, od níž na náměstí přicházeli lidé a monument jej tak mohli dobře vidět.
Na díle pracovalo více umělců
Vznik sloupu nebyl záležitostí jediného autora. Nejprve město uzavřelo smlouvu s chebským sochařem Peterem Antonem Felsnerem. Po vypsání soutěže však zakázku získal jiný chebský sochař, Johann Karl Stilp, uváděný také pod jménem Stülp. S jeho jménem se spojuje návrh i provedení hlavní části památky.
Vrcholové sousoší a loketský městský znak jsou připisovány jáchymovskému sochaři Johannu G. Grobischovi. Rozdělení autorství ukazuje, že výsledná podoba monumentu vznikala spoluprací několika řemeslníků a umělců, nikoli jako dílo jediného sochaře.
Stavitelé použili šedou žulu a jemnozrnný pískovec. Celkové náklady dosáhly 104 tisíc zlatých, což dokládá značný význam, který tehdejší Loket stavbě přikládal.
Sloup jako začátek procházky Loktem
Monument stojí v městské památkové rezervaci a je přirozeným bodem, od něhož lze pokračovat historickým centrem. V jeho bezprostředním okolí se nachází hrad Loket, kostel svatého Václava, historická radnice i pozůstatky městského opevnění. Na jednom místě se tak potkává barokní sakrální památka s dalšími výraznými stopami minulosti města.
Sloup Nejsvětější Trojice je kulturní památkou chráněnou od 3. května 1958.