Loketský hrad stojí na vysokém žulovém ostrohu, který ze tří stran obtéká Ohře. Říční meandr připomíná ohnutý loket a právě od něj získaly jméno hrad i město. Poloha nad řekou kdysi pomáhala střežit cestu z Chebu do Prahy a kontrolovat pohraničí. Dnes se odtud otevírá pohled na středověké město a návštěvníci mohou projít areál, který v průběhu staletí sloužil jako pevnost, sídlo i vězení.
Prohlídka od hradní věže po vězeňské cely
Trasa vede přes Markrabství, hradní věž, východní křídlo, hejtmanství i prostory u věže. Výraznou částí prohlídky jsou autentické místnosti někdejší věznice doplněné expozicí útrpného práva. V dalších částech hradu jsou k vidění zbraně, gotické nástěnné malby a porcelánové sbírky z 19. a 20. století. Zastoupeny jsou výrobky loketských a hornoslavkovských porcelánek, vídeňské lázeňské pohárky i porcelánové hlavičky dýmek.
Malby z období Václava IV. byly znovu odhaleny v 90. letech 20. století. Jejich motivy připomínají zahrady za hradbami, dochovaly se také úlomky erbů a figurální výjevy. K hradu se opakovaně vracel Johann Wolfgang von Goethe; podle oficiálních informací zde oslavil také své 74. narozeniny.
Rotunda ukrytá v románském areálu
Loket se obvykle spojuje s písemnými zmínkami z první poloviny 13. století. Archeologický výzkum z roku 2025 ale přinesl nálezy, podle nichž mohl kamenný hrad vzniknout už na přelomu 11. a 12. století. Odkryta byla nejstarší kamenná hradba i stopy její pozdější přestavby. K určení stáří odborníci využili také radiouhlíkovou analýzu lipidů zachovaných ve středověké keramice. Národní památkový ústav uvedl, že v českém prostředí šlo o první použití této metody na takový materiál.
Jedna z nových odborných hypotéz spojuje nejstarší kamennou fázi hradu s některými markrabaty z Vohburka. Loket by podle tohoto výkladu mohl být východním opěrným bodem kolonizačních elit přicházejících z území dnešního Bavorska. Zatím jde o hypotézu, nikoli o definitivní závěr.
V nejstarším románském areálu stály samostatné budovy, mezi nimi hranolová věž, palác a rotunda zasvěcená svaté Anežce. Pochází z konce 12. století, její vnitřní průměr měří 3,6 metru a znovuobjevena byla v 60. letech 20. století. Hradní web ji označuje za nejmenší rotundu na světě. V dalších staletích románskou podobu doplnily gotické, pozdně gotické a renesanční úpravy.
Od královského sídla k vězení
Za Přemysla Otakara II. získal hrad raně gotickou podobu. Po požáru v roce 1352 následovaly rozsáhlejší proměny, další úpravy probíhaly za Václava IV. Vznikaly nebo se měnily také palácové části označované jako Markrabství a Hejtmanský dům. Loket tak vedle vojenské funkce plnil úlohu správního a reprezentativního centra.
Roku 1319 našla na hradě útočiště královna Eliška Přemyslovna. Její tříletý syn Václav, pozdější císař Karel IV., byl na Lokti vězněn. V dospělosti se sem panovník opakovaně vracel.
V letech 1434 až 1547 hrad vlastnili Šlikové. Za jejich éry se proměnil v pohodlnější rezidenci, v níž se propojily pozdně gotické a renesanční prvky. Po konfliktech během šmalkaldské války však rod o majetek přišel a Loketsko přešlo pod správu města. Význam hradu postupně klesal.
Za třicetileté války se znovu ukázala jeho vojenská úloha: hrad i město obléhala různá vojska a na konci války přišlo několik švédských útoků. Roku 1663 byl Loket zařazen mezi hraniční pevnosti Čech. V roce 1788 vznikl plán přestavět hrad na vězení a práce pokračovaly do 20. let 19. století. Zásahy změnily historickou podobu areálu, zanikla například palácová část zvaná Skalní světnice. Vězení zde fungovalo až do roku 1948.
Hrad dnes patří městu
Od roku 1992 je Loket znovu majetkem města. Postupná obnova zpřístupnila hrad veřejnosti a navrátila mu důležitou roli v městské památkové rezervaci. Na konci roku 2025 se otevřelo Kulturní a kreativní centrum, které se zaměřuje na regionální řemesla: porcelán, modrotisk, loketský šperk, perníkářství i zdobené textilie.
Návštěvu hradu lze spojit s výstupem na nedalekou Černou věž, někdejší součást městského opevnění, odkud je výhled na Loket i hrad. Do areálu se dá dojít pěšky, přijet vlakem či autobusem nebo dorazit na kole po národní cyklotrase číslo 6. Parkovat přímo před hradem není možné. Režim návštěvy se může měnit kvůli opravám střech a pracím na kulturním centru, které mohou ovlivnit otevírací dobu i rozsah přístupných prostor.